Kendyho terasa 2018

[Kendy]

A ještě přidám jeden příspěvek, který tedy s chilli souvisí jenom okrajově. Ta souvislost je tam taková, že vysvětluje, proč nemám na chilli čas.

Stal se ze mě včelař.


Hned někdy v únoru jsem se tak trošku z donucení stal včelařem. Je to na dlouhé povídání. Ale věc se má tak, že jsem se musel dost narychlo rozhodnout, jestli do toho půjdu, nebo ne. Váhal jsem. Chtěl jsem to zkusit, ale načetl jsem si něco a zjistil, že budu potřebovat dost investovat a věnovat tomu spoustu času. Nakonec mě ukecal syn s dcerou (18 a 14 let). A to jsem prosím o včelaření prakticky nic nevěděl. Holt jsem si sedl a učil se. Desítky hodin.

Všechno bylo v hrozném stavu. Tak jsem do toho nasypal zatím něco přes 50K, ale mám nové úly (krom úlů na oddělky) a skoro všechno nové. Potřebuju ještě nový medomet (tak okolo 30K) a vzhledem k tomu, že chci rozšiřovat, tak počítám s tím, že okolo těch 50K do toho nasypu každoročně ještě další dva, nebo 3 roky. A stovky hodin práce.

Ale děti pomáhají. Natírat úly se jim pravda moc nechce, ale drátkují a chodí se mnou ke včelám. Hlavně synek. Má přece jenom už dost síly a zastane dost práce. Mimochodem. Věděl jsem, že to bude hodně práce. Ale realita je mnohem horší. Je to opravdu zatraceně hodně práce a spousta z ní je velmi fyzicky namáhavá práce. Není sranda manipulovat s nástavkem, který má 50x50 cm, váží kolem 30-35 kilo, musím ho zvedat někam na úroveň hlavy a přesně usadit. Blbě se to drží.

Tady mi pomáhá dcera.


A takhle vypadají moje úly. Mám jich 7 nových. Jsou na 4 nástavcích 39x24. Uteplené (3cm). Jeden se stejnou rámkovou mírou a taky na čtyřech nástavcích mám nezateplený (ještě starý). Plus starší nezateplené úly na oddělky. už jsem udělal dva a budu dělat ještě jeden. Příští rok pro ně budu kupovat nové úly.


Ale musím říct, že se mi vcelku daří. Tohle je už z vytáčení medu. Synka to opravdu bavilo.



Ale je to vážně hodně namáhavá práce


Tak jsem musel povolat posily


A už to teče


Zatím jsem točil jenom jednou (letos je takový trošku zvláštní rok). Točil jsem z 6 včelstev (dvě byla zimovaná jenom na jednom nástavku a byla slabá). Z těch 6 včelstev jsem vytočil 112 kilo medu.

Zhruba za dva týdny budu točit lípu a pevně doufám, že vytočím podstatně víc. A protože jako začátečník mám kliku, tak mi kousek od stanoviště farmáři vysadili svazenku na semeno. Takže budu točit ještě i svazenku.

Zatím se daří.

[Din0]

Tohle mě vždy fascinovalo, ale neměl bych na to. Klobouk dolů, máš můj respekt

[Kendy]

Ono to není až tak hrozné. Když se dobře chráníš, tak žihadla nejsou nijak velký problém. Do včel chodí s rodiči i velmi malé děti. Dnes koupíš velmi dobré ochranné pomůcky. Syn má včelařskou bundu, je tam se mnou prakticky pořád a ještě nedostal žihadlo. Já s tím frajerským (a pohodlným) kloboukem to mám horší. Už jsem jich hezkých pár koupil. Ale tak nějak jsem s tím počítal. Dcera má jednoduší vybavení. Nechodí do včel tak často, ale pomáhá doma. Ta taky nějaké dostala. Ale spíš svou neopatrností. Žihadla nejsou opravdu problém. Ze začátku to samozřejmě bylo takové znepokojivé. Stojíš v hromadě velmi naštvaných a vzteklých včel a hrabeš se jim v úle. Ale to si sedlo.

Ale je to opravdu dřina a žere to hrozně času. Alespoň ze začátku. Doufám, že ta časová náročnost si s přibývajícími zkušenostmi taky trošku sedne.

[honzek86]

Respekt tomu se opravdu musí dát hodně času ... tak ať se daří. Máme to v rodině jako hodně rozšířený sport, ale já jsem to nikdy nedělal. Strejda, co to dělal 50 let už píchance necítil a včeloval v trenkách a pantoflích jednou ho kousla zmije a ani to nenateklo (je to stejný jed). Počkej až budeš sundávat ze stromu první roj to bude zkouška ohněm. Vždycky jsem přihlížel z uctivé vzdálenosti. Máš můj obdiv.

[Kendy]

Dělám všechno pro to, abych roj sundávat nemusel. I když někdy s tím prostě nic udělat nejde a prostě se vyrojí.

Kontroluju rojovou náladu, mám je na 4 nástavcích, otevřené varroa dno, dělám z nich oddělky a navíc je teď snůška (po té, co jsem je vytočil), takže by měl shromažďovací pud přebít rojovou náladu.

Ale roják, rojochyt a smyk jsem si pro jistotu pořídil.

[Kendy]

Po 14 dnech pár obrázků z terasy a něco krátkého komentáře.

Co jsem udělal a neudělal. Neudělal jsem skoro nic. Kytky jsem přesazoval do finálních nádob už někdy v dubnu. Šly do substrátu, který už roky recykluji, a který jsem dohnojil hoštickou granulovanou trojkombinací (kravský hnůj, rohovina, guano). Při přesazení dostaly lignohumát. Což je asi tak všechno. Nehnojil jsem, další lignohumát nedal. Asi by si minimálně ten lignohumát zasloužily, ale nějak jsem na nic neměl čas. V dubnu jsem ještě trhal první květy, pak jsem toho nechal.

Skoro dva měsíce dostávaly jenom vodu a to dokonce musím přiznat, že dost dlouho vodu přímo z kohoutku. Potřeboval jsem vyměnit čerpadlo, kterým přečerpávám vodu ze studny ve sklepe do sudu na dvoře. Chvíli to trvalo, takže dostávaly zdravou chlorovanou vodu ;-)

Zatím jsem je nevyvazoval, ale už brzy budu muset. Poslední bouřka mi položila největší kytku. Ale sebrala se z toho. A potkaly mě kroupy. Nějaké malé ztráty proběhly, ale nic fatálního.

Příští týden chci dosypat něco málo granulátu na povrch substrátu a překrýt další slabou vrstvou substrátu. A když už se do toho pustím, tak dostanou i lignohumát. A už je začnu vyvazovat. Plody přibývají a kytky rostou. Lepší bude vyvázat.

Je polovina června, takže vývoj ještě zdaleka není u konce. Očekávám, že kytky ještě pořádně povyrostou a nasadí mnohem víc plodů. Zatím nasazeno něco mají (úměrně druhu a velikosti kytky) a co se týče shazování květů, tak si nemůžu stěžovat. Drží je velmi dobře. Počasí mi přeje a kytky mají ještě rezervy. Dokáží budoucí plody uživit.



Dvakrát RoF. Každý roste trošku jinak. Jsou ve stejném substrátu i stejné nádobě. Jeden má víc světla a víc se zahustil.



Neznámá, ale skvělá odrůda. Pracovně nazvaná Rohy od Drahoše. Předloni jsem dostal celý plod. Skvělá chuť, přiměřený pal. Nechal jsem si semínka. Loni jsem zasadil a byl překvapený velkou a dobře plodící kytkou. Letos jsem ji dal do většího květináče a čekám, jak mě ohromí.


Space Seed. S plody zatím dobrý, ale očekávám (podle loňského roku), že se ještě pořádně rozroste.


Série Jala. Různé druhy (Telica, Chichimeca, Numex Pinata), různá velikost kytek. Jedna z nich je přezimovaná a zababčená. Nechce se jí růst. Nasadila dost plodů, ale rekord v množství plodů asi netrhne. Jednu jsme zapomněl zalít. je to na ní vidět. Hned jsem to napravil.







Italská pepperoncina



Scarlet Lantern. Našla v substrátu špatně zamíchaný granulát. Asi. Protože se mi na chvíli docela nepěkně přehnojila. Ale už je v pořádku. Spravilo se to samo.


Elephant's Trunk. Ten se teprve rozrůstá. Je to sice největší kytka co mám, ale pro něj to nic neznamená. Minulý rok mi rostl a rostl, pak vytvořil nejdřív takovou neuspořádanou "korunu" a teprve ptoom nasadil na první plody. Následně vytvořil pořádnou velkou korunu a spoustu plodů. Zatím se ještě nedostal ani k těm prvním květům. Respektivě jsou tam asi dva.


A tohle je pro změnu nejmenší kytka. Haba red. Dlouho se jí nechtělo, ale teď už roste. Pěkně dostala pokouřit od krup.


Long slim Cayenny


Thai Red. Ta se ještě taky pořád tlačí do výšky. Pěstuju ji každý druhý rok. Jenom na usušení. Spousta nahoru rostoucích plodů. Kolem 100K SHU. Spousta semínek, tenká stěna. Na jídlo to není, ale na usušení super. Roste hodně do výšky, pak vytvoří širokou korunu a teprve potom nasadí na plody. Jenom jedna úroda za sezónu. Ale IMHO stojí za to.


A přídám i nějaká rajčata, která mi tam rostou jak blbá. Tři druhy.



A něco bylinek. Poslední parapet jsem zapomněl vyfotit. Bylinek mám vždycky spoustu.

[chris]

Opravdu krása, moc pěkné pokoukání. A krásně zdravé kytky, když vezmu úvahu jak dlouho nemusíš hnojit, tak opravdu poklona.

S tou recyklací substrátu bych tě poprosil o radu, zjevně to máš parádně zmáknuté. Já to letos dělal prvně a, maje samozavlažováky, jsem byl dost opatrný na přídávání věcí typu granulovaný hnůj, obával jsem se brzkého masivního rozmočení a následného přehnojení. Ale opatrnost bylo až moc, zjevně jsem dal méně než bylo třeba, musel jsem začít přihnojovat dříve než jsem chtěl.
Když po několikáté oživuješ, kolik cca granulovaného mixu hnojů přidáváš?

A druhá otázka jsou kořeny z minulé sezóny. Mně nedává smysl se jich nějak příliš zbavovat, substrát jakkoliv prosévat. Už třeba jen kvuli lepší nésléhavosti a vzdušnosti. Poté co na podzim vyřežu kytky nožem nechávám všechny zbylé kořeny přes zimu v nádobách tak jak jsou (pod stříškou a ve venkovní teplotě).
A na jaře při oživování a mísení vyhazuju jen minimum nejtlustších provazců, když mi zrovna padnou pod ruku.
Co ale nevím je jaký C:N poměr vlastně kořeny mají a zda-li je i v nádobách (kde není v zemině plnohodnotné půdní společenství, tj. chybí žížalky, brouci a jiní rozmělňovači kteří by větší kousky připravili pro mikroskopické živočichy/bakterie/houby) šance na to, aby se staré kořeny během další sezóny rozložili.
Jak to vypadá po více sezónách? je kořenů cca stejně (tj. hlavně jen ty z aktuální sezony) nebo při druhé či třetí recyklaci už je to hlavně smotané klubko provazců které už je nutno prosít či jinak oddělit od drobnějších částic které půjdou do další sezóny?

[Kendy]

Začnu s těmi kořeny.

Na podzim ořežu kytku, aby mi zbyl jenom kus stonku. Aby bylo kytky za co chytit. Pak vytáhnu celý kořenový bal z květináče. Chytnu za zmíněný zbytek stonku a vytáhnu. Pokud je potřeba, tak objedu květináč zevnitř lopatkou. Je potřeba na to myslet trošku dopředu a nelikvidovat kytky v okamžiku, kdy je substrát hodně přemokřený. Lépe se to dělá, když je spíše suchý.

Následně celý kořenový bal dám do velkého a pevného igelitového pytle, který si postavím někam ke stěně. A párkrát tou hlínou praštím přes igelit do stěny, případně ještě pořádně zatřesu. Výsledkem je, že se všechen substrát vysype do pytle. V ruce mi zůstane zbytek stonku a chumáč nejsilnějších kořenů. Zbytek substrátu s malými kořeny bude v pytli. Pěkně rozdrobený a prozvzdušněný. Do jednoho pytle se vejde substrát z několika květináčů. Plním tak, aby se mi s pytlem nějak rozumně manipulovalo. Aby nebyl příliš těžký.

Pokud je substrát moc mokrý, nechám pytel otevřený aby substrát trošku vyschl. Když se mi zdá moc suchý, prostě přiliju vodu. Není dobré zimovat substrát moc mokrý.

Zimuji venku, aby stihl promrznout. Ono to promrznutí znovu rozbije substrát. Na jaře je krásně sypký a černý.

S malými kořínky nemám žádný problém. Ony se pravda přes zimu nestihnou všechny rozložit, ale rozloží se během dalšího roku. Na jaře tam vždycky nějaké kořínky mám, ale vůbec mi to nevadí. Není to nic proti ničemu. Časem se rozloží a substrát přihnojí. Opravdu jsem moc spokojený. Mám krásný, černý substrát se spoustou humusu, který dobře drží vodu a kytky v něm dobře rostou.

Na jaře přidávám granulát. V poslední době se držím hoštické trojkombinace. Míchám v 10l kýblu. Lopatkou přehážu substrát z pytle do kýble. Přidám hrst granulí. Tolik kolik se mi vejde do sevřené dlaně. Prostě šáhnu do pytle s granulátem a sevřu pěst. Substrát s granulátem promíchám. Plním do květináčů. Nahoře nechávám větší mezeru od horní hrany. Následně ještě přidám trošku granulátu, kterým povrch posypu a dám poslední slabou vrstvu substrátu. I tak ale neplním až úplně k okraji. Počítám s tím, že si substrát časem sedne. Abych měl místo ještě na jedno přihnojení asi po 2 měsících. Pocukruju povrch a přidám ještě jednu slabou vrstvu substrátu. Buď zase granulovanou hoštickou trojkombinaci, nebo granulovaný koňský hnůj. Podle toho, jak mi to vychází podle počasí a stavu kytek.

A později možná trošku tekutého hoštického, nebo rovnou tekuté slepičince. To je zase individuální.

Víš ono to přihnojení recyklovaného substrátu není moc exaktní věda. Stejně nikdy nevíš, kolik v kterém květináči zbylo živin. Někde jich můžeš mít víc, někde méně. Při promíchání v pytli se to nějak zprůměruje, ale stejně to přesně nikdy neodhadneš. Může se někdy stát, že se ti něco přehnojí. Ale je to granulát. Pokud se dávkuje alespoň nějak rozumně, tak se s tím snad ani nedá udělat velká škoda.