Právě jsem se v celkovém součtu sklizených plodů dostala nad kilo a ještě tam trochu mám, něco převážím na nové stanoviště domů, něco rozdám k zazimování, něco si vezme můj milý do práce a některá nedochudčata půjdou na kompost.

Tento úspěch slavím sušením jako o život a nějakým tím zavařováním, nejraději používám malé skleničky, líp se rozdávají.
Zavařené papričky v kyselém nálevu, mix druhů+česnek a cibule.
Usušené holky z minulého příspěvku:
Mám ráda sladké medové omáčky a mám ráda kousky, rozmixovaný kečup si taky dám, ale když to má kousky, beru si to hned. Takže tady je sladká omáčky s limetkou. Kousíčky hořké citrusové kůry jí právě dělají tak zajímavou, jinak jde o omáčku, jakou by mohli prodávat i ve vaší nejbližší vietnamské večerce.

Dovnitř přijde kromě paprik nakrájená limetka, cukr (hodně cukru), sůl, cibule, šalvěj a kousek masoxu.
Všechno se vaří spolu v hrnci a přidává se cukr, dokud nevznikne medovitá konzistence, nejlíp se to vyzkouší, když si lžičku tekutiny přendáte na studený talíř, za horka je řidší. Kdo chce ještě hustší, může přidat trochu želatiny nebo škrobu, já to ale nedělám. Cibuli tam mám bílou i červenou, která vypadá krásně. Bohužel po několika týdnech ve sklenici vždycky vybledne.
A tady už pózuje s lososem a rajčaty:
