Zvykání na slunce úspěšně pokračuje a žádná velká nehoda se nestala. Costeňa mají na listech pár milimetrových spálenin, Jalapeňa věší listy, ale jinak jsou v pohodě. Už se těším, až je dám do většího a trochu je popoženu, květináče už jsou jim malé, ale kýble by se mi domů nevešly ani na noc. Podle předpovědi nás o víkendu čekají poslední noční mrazíky a pak je vyšlu do světa. Teda spíš na zahradu. Nakonec jsem sehnala tolik kýblů, že se mi do nich vejde všech asi 20 rostlin, takže se záhonem letos experimentovat nebudu.
A tady pár fotek k tříměsíčnímu výročí:

Thanksgiving kvete jako o život, zatím stříhám květy tak dvakrát do týdne. Snažím se je dávat pryč co nejmenší, aby rostlina nepřišla o víc hmoty, než je nutné. Až jí budu přesazovat, určitě půjde až po listy do země jako ostatní. Mám je dost vytáhlé.

Soutěž o nejvíc pater na nejmenší výšce vyhrávají tyhle dvě habanera. Zajímavé je, že jejich sestra ze stejné várky semínek má 40 centimetrů a listů zhruba stejně. O příspěvek výš jsou vedle sebe, tak můžete porovnat.

Costeňo Amarillo je hezké a husté, dělá celkem dost větví i když je menší než Jalapeňa a Habanera. Je to taková moje srdeční záležitost a jak tak pozoruju, moc uživatelů tady na fóru je nemá, protože jde opravdu o málo pálivý druh. Nějakých 2000 SHU je pro pojídače Nagy zákuseček. Pokusím se z nich pak udělat něco na způsob jalapeňo poppers v dětské variantě.

Tyhle Black Pearl mám tři a i když mají tmavší listy než ostatní papriky, pořád nečernají. Možná to chce víc slunce. A nebo se nim prostě nechce. Každopádně jsou hezké i tak.
Toliko k dnešnímu venčení paprik.
