hnojení: imho může být trošku problém s průběžnou sklizní, optimální u kytek které dostávají důsík prakticky jen v nitrátové podobě by bylo pár týdnů před sklizní omezit a upravit složení vody. Btw, né že bych to já sám u mého "tak trochu hydra" dodržoval, moje metoda sklizně je důsledně průběžná.
rajčata: Ono záleží. Těžko porovnávat LSL odrůdy sklizené napůl nezralé a dovezené přes půl Evropy s hobby heirloom odrůdami pěstovanými kvuli chuťi. Osobně jsem toho názoru, že pokud by se udělal experiment kde by třeba 20 kytek stejné odrůdy a zdroje genetiky mělo optimální zeminu, a 20 kytek optimální hydro které by se neohlíželo na náklady pěstování ale mělo by za cíl co možná nejchutnější plody, tak bych (při jinak shodných podmínkách) nedokázal určit rozdíl.
V posledních letech se naštěstí vylíhlo v cz (a sk) pár velkokapacitních skleníků kde nechávají chuťově slušné odrůdy skutečně dozrát, nevozí to tisíce km, a v době mimo sezónu jsou to imho celkem chutná rajčata. Samozřejmě cena odpovídá tomu že si člověk chce koupit "jahody v lednu"
DWC: jsem hodně zvědavej jestli budeš moci mít jednu vodu po celou sezónu. Mne hydro dost lákalo, ale odpudily mne dvě věci. Jednak potřeba bubbleru a z toho plynoucí nezbytnost mít na balkóně přívod elektřiny. A zadruhé to, že jsem všude četl že se to neobejde bez výměny vody jednou za x týdnů. Takže nakonec provozuju takové "taktrochuhydro" tj. na palubě klasický substrát (kde jde použít i organika protože jsou přítomny půdní bakterie), a v podpalubí vodní rezervoár samozavlažováků (kam jde vodorozpustná anorganika).
První rok jsem se dost bál o to, jestli půjde nechávat vodu dlouhodobě v nějaké nenulové úrovní hladiny po celou sezónu (speciálně když provzdušnění je jen skrz výměnu plynů přes vodní hladinu) protože výměna vody by byla na balkóně dost velký opruz. Ale je to překvapivě tolerantní a není s tím problém.
Ale taky je fakt že mi podpalubí párkát (cca 2-5krát) za rok zcela vyschne, typicky přes léto, když jsem někde pryč a kytky nejsou včas zalité.