Seed priming

Pokročilé techniky pěstování chilli
michalsiegel
Nový člen
Příspěvky: 12
Registrován: 23 říj 2020 23:25
Reputace: 21
Obrázky: 52

Seed priming

Příspěvekod michalsiegel » 07 lis 2020 22:37

Pojmem priming se označuje ošetření semen před výsevem, které vede ke zvýšení klíčivosti a vitálnějšímu růstu mladých semenáčků. Nejjednodušším a nejčastějším typem je hydropriming, který spočívá v namočení semen po určitou dobu do (destilované) vody. Dalším typem, se kterým se poměrně často setkáme, je halopriming. Ten zahrnuje máčení semen v různých fyziologických roztocích. Mezi pěstiteli se nejčastěji jedná o roztok Lignohumátu nebo heřmánkový čaj. Existují také komerční přípravky, například FORESTINA List Stimulátor nebo PLAGRON Seedbooster. Ve vědeckých studiích se pak používají specifické sloučeniny o konkrétní koncentraci. Nejčastějšími sloučeninami jsou kyselina giberelová (GA3), dusičnan draselný (KNO3), chlorid sodný (NaCl), peroxid vodíku (H2O2) a spousta dalších. Existují další metody jako osmopriming, solid matrix priming, biopriming nebo nutripriming, které však vyžadují komplexní laboratorní vybavení.

V tomto konkrétním článku se budu věnovat pouze prvním dvěma zmíněným technologiím, tedy hydro- a haloprimingu. Udělal jsem si doma skromný srovnávací experiment, který slouží jako podklady a pilotní studie pro klíčení divokých druhů z Brazílie. Sledoval jsem vliv tří látek na klíčení semen druhů C. annuum a C. chinense. Jednalo se o destilovanou vodu, dusičnan draselný a FORESTINA stimulátor List pro výsev a mladé rostliny. Mimo to jsem sledoval vliv také média pro klíčení, kterými byl vlhký ubrousek, silikagel a agar. Pro srovnání jsem měl na každém médiu kontrolní skupinu, která nepodléhala žádnému primingu.

POSTUP EXPERIMENTU

1. PŘICHYSTÁNÍ SEMEN
Každá experimentální skupina a kontrolní skupina se skládala ze 30 semen. Dohromady 2 druhy x 4 metody primingu (včetně kontroly bez něj) x 3 média pro výsev = 24 skupin po 30 semenech = 720 semen v experimentu celkem. Semena všech experimentálních skupin jsem několikrát propláchl pod kohoutkovou a následně destilovanou vodou, abych jejich obal omyl od kapsaicinu. U něj je prokázáno, že zpomaluje klíčení. Byl dokonce proveden pokud, při kterém semena papriky podléhaly primingu v roztoku čistého kapsaicinu a klíčivost byla nulová. Po propláchnutí jsem semena nechal schnout na ubrousku po dobu několika dní.

2. PŘÍPRAVA FYIOLOGICKÝCH ROZTOKŮ
Namíchal jsem 2% roztok dusičnanu draselného smícháním 2 g KNO3 s 98 g destilované vody. Roztok FORESTINA stimulátoru jsem připravil dle návodu, tedy smícháním 1 dílu stimulátoru se 100 díly vody. Oba roztoky jsem důkladně promíchal.

3. PŘÍPRAVA AGAROVÝCH MISEK
Agar jsem připravil dle instrukcí na obalu. Obsah sáčku jsem vysypal do 500 ml studené vody a nechal několik minut absorbovat. Následně jsem roztok přivedl k varu a za stálému míchání na mírném plameni vařil 2 minuty. Po vychladnutí na cca 60-80 °C jsem jej lil do petriho misek, kde jsem jej nechal tuhnout přes noc při pokojové teplotě. Vrstva agaru v každé misce byla cca 2-3 mm.

4. PRIMING
Celkem 3 ze 4 skupin podléhaly primingu. První skupinu jsem máčel v destilované vodě, druhou v 2% roztoku KNO3 a třetí ve stimulátoru FORESTINA. Čtvrtá skupina (kontrolní) čekala stále suchá v zip sáčku. Máčení probíhalo po dobu 24 hodin.

5. VÝSEV
Po uplynutí cca 24 hodin jsem semena slil a (vyjma skupin máčených v destilce) propláchl pod destilovanou vodou od reziduí roztoků, která mohla ulpít na jejich povrchu. Následně jsem nachystal petriho misky pro výsev. Do 8 misek jsem položil ubrousek složený na 4 vrstvy a zvlhčil 3 ml destilované vody. Do dalších 8 misek jsem nasypal nadrobno nadrcený silikagel, který tvořil vrstvu asi 2-3 mm. Silikagel jsem zvlhčoval, dokud nepřestal absorbovat vodu, což znamenalo asi 10-12 ml destilované vody. Posledních 8 misek s agarem jsem měl již nachystaných.

Semena jsem rozmístil rovnoměrně do každé misky. Každý druh, tedy C. annuum i C. chinense měl na každém médiu jednu skupinu máčenou v destilované vodě, druhou máčenou v 2% roztoku KNO3, třetí skupinu máčenou ve stimulátoru FORESTINA 1:100 a čtvrtou kontrolní skupinu, jejíž semena jsem vyséval suchá, bez předchozího ošetření.

6. KLÍČENÍ
Klíčení probíhalo v growboxu při teplotě 25-27 °C (zajištěno terarijní topnou deskou) a 100% vzdušné vlhkosti v miskách. Semena byla vystavena umělému osvětlení Tommi LCL-CL B/W (7000 K bílá, 10 000 K modrá) po dobu 16 hodin denně. Semena jsem kontroloval každý den večer a zaznamenával počet klíčících semen v každé misce.

VÝSLEDKY

1. VLIV VÝSEVNÍHO MÉDIA

70283

twl = ubrousek (z angl. towel)
sil = silikagel
agr = agar

Z dat vyplývá, že semena obou druhů klíčila velmi dobře na vlhkém ubrousku i na silikagelu. Na agaru byla klíčivost naopak pomalá, ovšem po 2 týdnech počet klíčících semen téměř dohnal zbylá dvě média. Bystřejší si všimnou, že na ose Y je u obou grafů rozdílné číslo. Jelikož u obou druhů se počet celkem klíčích semen lišil, bylo pro mě jednodušší srovnat data právě dle osy Y, než přepočítávat data na [%].

70286

70287

Tyto dva grafy přehledně ukazují denní klíčivost semena pro druhy C. chinense a C. annuum na všech třech médiích. Na ubrousku i silikagelu vyklíčila většina semen obou druhů během prvních 5 dní. Naopak v případě agaru došlo k vyšší klíčivosti až okolo 10 dne.

2. VLIV PRIMINGU

70284

Graf pro C. chinense. Data ukazují, že na ubrousku i silikagelu klíčily velmi dobře všechny 4 skupiny. Na ubrousku klíčily nejrychleji skupiny máčené ve stimulátoru FORESTINA s 2% roztoku KNO3. Zhruba po 2 dnech vyklíčila skupina máčená v destilce a také kontrolní skupina. Podobná data platí také pro semena klíčící na silikagelu. V případě agaru bylo klíčení pomalejší, jak ukázal už první graf. nejvyšší klíčivosti zde dosáhla skupina máčená ve stimulátoru FORESTINA spolu se skupinou máčené v destilce. Zbylé dvě skupiny měly prakticky poloviční klíčivost.

70285

Data pro C. annuum. V tomto případě byly výsledky poněkud odlišné. Na ubrousku klíčila nejlépe a nejrychleji ze všech skupin vůbec skupina máčená ve vodě, kterou brzy dohnala skupina máčená ve stimulátoru FORESTINA. Skupina máčená v dusičnanu draselném dosahovala znatelně nižší klíčivosti a kontrolní skupina měla klíčivost nejhorší. Na silikagelu klíčily všechny skupiny více méně rovnoměrně. Zajímavé je, že na agaru klíčila nejlépe skupina máčená v 2% roztoku KNO3. Naopak skupina máčená ve stimulátoru FORESTINA, která na navlhčeném ubrousku excelovala, měla klíčivost na tomto médiu nejnižší.

ZHODNOCENÍ

Získané výsledky mě utvrdily v tom, že pokud chci klíčit semena v kontrolovaném prostředí, je nejjednodušší a také nejefektivnější použít obyčejný vlhký ubrousel. Agar je sice po převaření vysoce sterilní, má však tendenci velmi absorbovat vzdušnou vlhkost a semena tak klíčí o poznání pomaleji. Navíc je zde náročné udržovat stabilní vlhkost a rozeznat, jestli semena již neschnou. Semenáče vyklíčená na agaru také rostly velmi pomalu. Oproti tomu semenáče na zbylých dvou médiích rostly rychle a hustě větvily kořínky.

Použití roztoku pro priming evidentně dost závisí na konkrétním druhu. U druhu C. chinense se prozatím zdá, že kontrolní skupina klíčí stejně dobře, jako experimentální. U druhu C. annuum jsem pak rozhodně pozoroval markantní zlepšení klíčivosti experimentálních skupin oproti kontrolní.

Jak říkám, je to zatím jen takový nástřel. Tento experiment spíš poukázal na vhodnost média pro výsev. Na vliv fyziologického roztoku a jeho složení se zaměřím v následujícím, kde budu sledovat vliv celé řady roztoků na semena Trinidad Scorpion Moruga Yellow klíčících na vlhkém ubrousku,

chris
Stálý člen
Příspěvky: 2237
Registrován: 31 kvě 2017 22:15
Reputace: 3096
Obrázky: 908
Bydliště: Praha, 255 mnm, USDA 7b

Re: Seed priming

Příspěvekod chris » 07 lis 2020 23:05

Pěkné počtení. :thumbsup:
Až budeš zkoušet ty roztoky, bylo by prima pokud by jsi mohl zařadit i Lignohumát Profík od Forestiny. Používá ho tady afaik docela dost lidí, včetně mne. Můj hlavní důvod je ten, že jsou to pro mne dvě mouchy jednou ranou, člověk ho využije jak při klíčení, tak během sezóny pro kytky.
A kdybys náhodou měl extra náladu a čas, tak i třeba vliv 2-3 rozdílných koncentrací. Přiznám se že já to při míchání pro namáčení beru od oka (odstátá měkká voda, cílový vzhled světlejší černý čaj) ale bylo by prima ověřit jaká je přibližná optimální koncentrace.
TerasovaSahara 2017 | TerasovaSahara - 2018 | TerasovaSahara - 2019 |
TerasovaSahara - 2020 || Fotky
"Don't just grow the chiles, let them grow you!"

michalsiegel
Nový člen
Příspěvky: 12
Registrován: 23 říj 2020 23:25
Reputace: 21
Obrázky: 52

Re: Seed priming

Příspěvekod michalsiegel » 08 lis 2020 17:54

Rozhodně tam bude lignohumát :-) S poměry nebude problém, aspoň bude víc dat. Docela mě zajímá, jak se to celé vyvine, protože data pro C. chinense z tohoto experimentu mě jen utvrdila v tom, že pro domestikované druhy nemá máčení valný smysl, pokud se nejedná o staré osivo, které se skladovalo třeba při pokojové teplotě. Tak uvidíme!


Zpět na „Pokročilé techniky pěstování chilli“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 host