Nemám tedy žádné podklady jak je to s účinností opylovačů u chilli, ale obecně u samosprašných rostlin zvyšuje přítomnost opylovačů úrodu o jednotky procent.
Koneckonců. Kdyby to bylo víc, tak profesionální pěstitelé s chilli ve sklenících a fóliovnících by měly dost velký problém.
Co se týče nepřítomnosti včel. Ono to bylo kvůli podivnému průběhu jara. Tedy jestli se vůbec letos dá mluvit o jaru. Včely zimují v relativně malém množství. Vcelku rozumně, aby měly dost zásob. Zimují takzvané zimní (dlouhověké) včely. Ty se rodí teď. V srpnu-září. Na rozdíl od včel narozených třeba v květnu se jim vyvine "tukové tělísko", v kterém drží větší zásobu energie (zjednodušeně) a které jim dovoluje lépe zimovat. Navíc se zimní včely nevyčerpávají snůškou. To je pro včely extrémně vyčerpávající záležitost. Létavka (které létá ven z úlu a nosí nektar/vodu/pyl/propolis) se zpravidla upracuje během 3 týdnů a umře někde venku. Teď už jsou včely zakrmené a venku stejně není nic, co by se dalo přinést (krom trošky pylu nebo vody). Zimní včely sedí doma, pořádají mejdany ze zásob, které dostaly od včelařů a čekají na zimu.
Už někdy v únoru (po prvním oteplení) začnou včelí královny plodovat a vyrábět novou generaci včel. Generaci, která nahradí zimní včely (kterých ale není moc). Zimní včely vydrží tak někdy do dubna (záleží na moc věcech) a jejich zásadním úkolem je donést dost pylu (už koncem února kvetou japonské topoly, jívy a další rostliny důležité pro jarní rozvoj) a nektaru na kterém se vychová mrak nových včel pro hlavní snůšku.
Ale ono to dost trvá. Od chvíle kdy matka položí vajíčko do plástve (a ona jich musí položit desítky tisíc-to taky nedá za den) to trvá 3 týdny, než se včela vylíhne.. Je z ní takový prcek (mladuška), která nelétá ven (ani to moc neumí), nemá ani jedovou žlázu a má úkoly v úle. Krmí larvy, uklízí, později staví plástve, hlídá česno a na konec začne létat ven a nosit. Ale ten vývoj zase trvá týdny.
A letos to bylo tak, že se sice někdy v únoru oteplilo, ale v průběhu února přišlo brutální ochlazení. V noci mínus 15, přes den mínus 6-7 stupňů. Matky přerušily plodování. Ani nemohly jinak. V takové kose prostě včely nemohou ven a nosit zásoby pro krmení larev. Hlavně pyl je potřeba. Glycidové zásoby pro vlastní potřebu mohly mít z loňska, ale larvy potřebují pyl a vodu. Když v takové kose včela vyletí ven, tak zajde asi tak 5 cm od česna.
Čímž se veškerý jarní rozvoj zastavil. No a pak se to celé ještě zhoršilo. Ono se sice později krásně oteplilo, matky se vrátily k plodování, ale jaksi jaro nebylo a začlo hned léto. Všechno kvetlo současně, asi tak o měsíc dřív než loni, a nebyly včely, které by to nosily. Ty se buď ještě ani nevylíhly, nebo už ano, ale pořád ještě byly ve fázi úlových včel a nemohly ven. A zimních včel bylo málo a postupně ubývaly.
Včely, které mohly ven (ať už zimní, nebo první jarní) si mohly vybírat a samozřejmě si vybíraly ty nejsilnější medonosné zdroje. Takže se na spoustu rostlin (druhů rostlin) jaksi moc nedostalo.
No.. To jsem se rozkecal
Ale ve zkratce. Ano letos z kraje léta (těžko je mi hovořit o jaru, které snad ani nebylo) opravdu nebyly včely, ale mohlo za to počasí. Tyhle věci včelař nemůže moc ovlivnit. Trošku ano, ale jenom naprosto minimálně.Edit: A omlouvám se za dlouhý včelařský post.
