Sezóna je za polovinou, doba sklizně na krku, nejvyšší čas si trochu shrnout moje dosavadní pokusy v 0. sezóně:
1) Začnu tím nejdůležitějším, tím, čím to celé u mne začalo:

Úplně první dozrálé peperoncino - 142 dní od výsevu prvního semínka - primární mise splněna
2) Celkový stav rostlin a míru toho jak se jim líbí či nelíbí zvolený pěstební systém asi nejlépe dokumentuje tahle fotka:

btw, na jaře jsem zvažoval zda-li nepořídít venkovní žaluzie...tak tohle mám vyřešeno
3) Aktuální stav jednotlivých drůhů:
btw, ano, opravdu jsou na následující fotce i jalapenos, nejen rajčata a peperoncina, akorát že v souboji o slunce nestíhají
Předskokanky průběžně sklízím už více než měsíc.
Jala na skoro severní straně kam nedopadá přímé slunce tvoří listy větší než mužská ruka.
4) Stav plodů ke dnešku:
5) Nesystematické poznámky k dosavadnímu průběhu:
- nádoby: úspěch, výborná volba, stabilita i za větru, jedinný problém bude v typickém rozměru rostlin peperoncin
- opěry: cokoliv pod 120 cm nemá smysl, kde to jde, tak příště rovnou 150 cm

- úvazky: příští sezénu vylepšit a hlavně zpevnit proti bouřkovému větru, rovnou při výsadbě vyvázat vertikální rošt finální výšky pro tu kterou rostlinu
- substrát: jasný úspěch, jednoznačná volba i na další sezóny, stávající bude na příští sezónu oživen a recyklován.
- zálevání: potvrdilo se prvotní očekávání že spotřeba vody bude brutální. Na příští sezónu nezbude než dávat kytky po jedné nebo zajistit během dovoléné zalévadlo/zalévače. Kombinace rajčat a paprik na jednom rezervoáru má rozhodně více kladů (především optimální kolísání hladiny pro kořeny papriky a zprůměrování spotřeby vody) než záporů (především ranná rajčata vegetačně předběhnou papriky a je několik málo týdnů kdy je obtížně zvolit vhodné hnojivo pro dannou vegetační fázi).
- hnojení: žížalák je skvělá věc; pěstební systém vyžaduje (dle očekávání) hnojení o dost častější než na záhoně či v květináči, ovšem nikoliv tak průběžné jako v hydru; na přelomu jara/léta jsem brutálně nedomyslel potřebu vápníku;
- škůdci: velkou radost mi dělá, že jediné co jsem musel použít byli lepové desky, o zbytek se po přesazení postarali pavouci a, docela překvapivě, především vosy a vosící. Když jsem viděl jak neotravují okolo stolku a místo toho makají jak na opylení květů (btw, daleko více paprik než rajčat), tak na čištění listů od ssavé verbeže, tak jsem si na ně musel docela opravit názor. Mírně překvapil docela vysoký výskyt vrtalek na listech rajčat.
- opylení: vítr a výskyt včel, čmeláků a vos vede od konce jara na 100% bezpracné opylení. Taky to ovšem znamená že odrůdová čistota semínek bude zcela minimální
6) Poznámky k mým letošním odrůdám:
jahůdky Rujana ze semínek: nečekal jsem že by měli letos nějaké plody, mile potěšili, s minimem péče dali i ze semínek, už v prvním roce, pár desítek plodů. Ale místa na balkóně je málo, je na zvážení jestli to není trošku luxus.
česneková fat leaf pažitka ze semínek: nechutně drahá semena, ale chytla se moc pěkně, chuť vynikající, rozhodně by zasloužila přezimovat, ale obávám se že není moc kde/jak, odhaduju že kořenový systém nemá šanci ustát mrazy v květníku na balkóně.
rajčata San Marzano ze semínek: Klasická San Marzana, jsou fajn, hlavní nevýhoda je pozdní dozrávání, první dozrálé plody až okolo 8. srpna. Příští rok zopakuju jednu rostlinu (rohového místo).
peperoncina ze semínek z kořenky: vynikající. Mladé plody bez palu a velmi chutné, jak stárnou a začínají dozrávat tak získávají pal a přitom si zachovávají výbornou chuť. Poněkud problém je, že rostlina košatí hned od země, a volně vysazená někde u středomořského domu by pravděpodobně vytvořila už první rok čtvrtkouli o poloměru cca 2 m. Rozhodně budou u mne to hlavní chilli na příští rok. A také je na nich vidět původ ze dvora domečku jihoitalského klimatu, dozrávají poměrně pozdě a maximum květů mají až teprve v těchto dnech. Ale zase vyséval jsem o cca měsíc pozdě, tohle problém nebude. btw, ke dnešku má nejvyšší rostlina peperoncin 195 cm od dlažby, takže už netřeba řešit odrůdu a semínka k vysoké části zdi
jalapenos ze semínek od nohelgarden: Vynikající a pevná stavba rostliny, skoro nepotřebují vyvazovat. Chuť a pal očekávatelé, taková typická jala. Výnos očekávatelný, ovšem v porovnání s peperonciny je to dost neefektivní kytka, pravděpodobně nezopakuju. btw, u obou rostlin cca 20% plodů jsou "jednorožci", hlavní plod tvoří srůst s druhým miniplodem.
rajčata 3 neznámých odrůd z darovaných sazenic: fajn rajčata (až na to že to měli být keříčková a nejsou

ale nijak vyjímečné chuti. Ty se špičkou dozrávají do zajímavé růžovo fialové barvy. Asi nebudu opakovat.
rajčata odeon z darované sazenice: než ho zkosila early blight tak bylo skvělé a moc se mu libila pozice kde rostlo, chovalo se tam jako ranné až poloranné. Musím vyřešit čím ho příští sezónu nahradit nebo zdali ho zkusit zopakovat. Trochu nevýhoda je poměrně hromadné dozrávání (jako u všech determinantních).
7) Předskokanky (dostali nejlepší místo, slunné, lehce kryté, ovšem výškově omezené):
rajčata San Marzano: milé překvapení, určitě to nejsou čistá San Marzana, plodí postupně a začínají brzo, velmi chutná rajčata. Otázka je, co z výše uvedeného je reakce na to, že na jaře skoro umrzly. Určitě zopakovat jednu či dvě rostliny.
jalapenos neznámé odrůdy: asi největší překvapení, ani né metr vysoká rostlina je na svoji velikost extrémně plodná. Pal plodů je výrazně větší něž klasický jala, odhaduju 35-40k shu, což je nakonec vlastně skvělé (když o tom člověk ví

Stojí zato nechat plody dozrát, v technické zralosti mají hlavně menší plody semtam tendenci být nahořklé (teoreticky může být i průběhem hnojení). Otázka je, co z výše uvedeného je reakce na to, že na jaře zcela zmrzla. Rozhodně zopakuju dvě rostliny, i když, vzhledem k tomu že to bude nějaký F1 hybrid, a taky díky opylovačům, to bude docela loterie.