Virus bronzovitosti rajčete
Virus bronzovitosti rajčete - Tomato spotted wilt virus (TSWV)
Hostitelské rostliny: Tento virus napadá vedle papriky více než 550 druhů rostlin z více než 70 čeledí na pěti kontinentech.
Význam: TSWV je jedním z ekonomicky nejvýznamnějších virů vzhledem k jeho širokému geografickému rozšíření, velkému počtu hostitelských rostlin a ničivému působení na napadených rostlinách.
V Evropě virus TSWV přenášený třásněnkou západní Francliniella occidentalis představuje největší problém na zahradních plodinách. Je schopen kompletně zničit vegetaci papriky, rajčete, chryzantémy, salátu a fazolu. V jižní Evropě infekce postihuje kultury pěstované v polních i skleníkových podmínkách, zatímco v zemích Evropy severní postihuje infekce převážně kultury pěstované ve skleníku.
Příznaky: Na listech mohou vznikat nekrotické kruhové skvrny a tlusté klikaté čáry v podobě geometrické kresby. Tyto čáry jsou světlé nebo žluté na zeleném podkladu listové čepele. Někdy se mohou objevit chlorotické nebo apikální nekrózy.
Chlorotické nebo nekrotické skvrny, kruhové vzory nebo mozaiky mohou vznikat na zralých plodech napadené rostliny. Někdy jsou tyto skvrny v podobě koncentrických kruhů a způsobují kroucení listů.
Charakter příznaků na paprice bývá různý a závisí na:
Kultivaru
Podmínkách prostředí: světelné podmínky, vlhkost teplota
Růstové fázi rostliny v době napadení virem
Izolátu viru
Přenos viru: Virus TSWV je přenosný převážně prostřednictvím vektorů. V laboratorních podmínkách je možno virus přenášet mechanicky prostřednictvím rostlinných šťáv infikované rostliny avšak v polních podmínkách k mechanickému přenosu viru nedochází.
Virus TSWV přenáší několik druhů hmyzu z řádu třásnokřídlí Thysanoptera. Na kulturních rostlinách pěstovaných v Evropě se jako přenašeč viru uplatňuje pouze třásněnku západní Francliniella occidentalis. Jedná se o přenos cirkulativní perzistentní s replikací viru v těle třásněnky. Larvy třásněnky získávají virus během sání z pletiva infikované rostliny. Virové částice přechází ze střeva do tělní dutiny hmyzu. Po čase se přesouvají do slinných žláz hmyzu, kde dochází k jejich replikaci. Při sání třásněnky na další rostlině dochází k přenosu viru TSWV a k infikování rostliny. V polních podmínkách je přenosová kapacita vyšší u dospělců třásněnek jelikož čas od příjmu viru po jeho přemístění do slinných žláz je obvykle vyšší než čas, který potřebuje larva k přeměně v nymfu. Virus není schopen přenosu ze samice na potomstvo.Dospělci, jež přijmou virus při sání z pletiva infikované rostliny, nejsou schopni jeho přenosu, jelikož je střední střevo dospělců pro virus neprostupné a virus se tak nedostane do slinných žláz.
Způsoby detekce viru TSWV v rostlině jsou:
- mechanický přenos na vybranou indikátorovou rostlinu
- elektronická mikroskopie
- sérologický test ELISA
- molekulární diagnostická metoda PCR
- Ochrana vegetace spočívá v zabránění vzniku a šíření infekce.
- Fyzikální ochrana a chemická a biologická ochrana proti přenašečům.
- Agrotechnická opatření zabraňující šíření a rozvoji choroby.
- Používat viruprostou sadbu.
- Likvidace infikovaných plevelů a infikovaných rostlin kulturní plodiny, jelikož ty jsou zdrojem pro šíření viru třásněnkami.
- Používání sítí do větracích oken ve skleníku, jež zabrání průniku třásněnek.
- Dokonalá likvidace rostlinných zbytků.
- Používání modrých lepových desek za účelem monitoringu třásněnek ve skleníku.