Zahradu jsem jako dítě spíše nesnášel vzhledem ke snaze rodičů mě a bratra zaměstnávat pletím záhonů. Což se u nás nesetkávalo úplně s nadšením. Nicméně pár desítek let uplynulo a já nalezl pochybnou radost v hnípání se v hlíně. Při nekonečné rekonstrukci zakoupeného domku jsme přilehlou kopřivovou plantáž postupně zkultivovali do podoby převážně užitkové zahrady a skleník (původně sloužící jako skladiště materiálu nepotřebného na stavbě) se po vyklizení letos poprvé využil i na pěstitelské pokusy. Zahrada mi zkrátka poskytla prostor pro vyčištění hlavy od všech ostatních problémů (a přinesla nové :o)
Začínali jsme s pár rajčaty, postupem času přibyly okurky, dýně, cukety, fazole, hrách, rybízy, angrešty a papriky. Přítulkyně (dnes už žena) si tam natlačila i pár nejedlých záležitostí na okrasu, ale co by člověk neudělal pro klid v domě že? Narodilo se jedno dítě, pak druhé a k sladkým paprikám na záhonech přibyli letos i mírně agresivnější jedinci ve skleníku, při jejichž opečovávání pomáhaly rozumy čerpané z tohoto fóra.
Výběr chilli se prozatím omezil na spodní část spektra SHU vzhledem k mým dosavadním zkušenostem a odolnosti sliznic. Křupání naložených Jalapeño u televize je moje oblíbená kratochvíle, ale zároveň současný strop (který se nějak nedaří bezbolestně posunout).
Některé věci kolem pěstování jsem díky Vám objevil - něco se mi stále nedaří a bez profilu se nezeptám. Takže mě tu máte a snad nebudu jen „čerpat“, ale časem snad nudu moci i „dávat“.

M