Chilli legislativa

[Wex]

Dobrý den,

měl bych otázku.
Pěstuji chilli papričky z kterých si dělám omáčky, koření atd. Tento rok chceme zkusit malý prodej mezi kamarády kamarádu, prostě nic velkého. Chceme se zeptat, jak se zabezpečit legislativně, aby se někdo nenaštval a nenaprášil nás. Je mi jasné že si musím ohlásit živnost, ale spíš mi jde o hygienu a další předpisy. Moc jsme nikde nedohledal, jaké jsou podmínky pro malý objem spíš, jako koníček.

Za jakoukoliv radu děkuji.

[Kendy]

V tebou popsaném případě IMHO nepotřebuješ vůbec nic.. Dokonce ani živnost.

I když samozřejmě záleží na tom, co si představuješ pod pojmem "malý prodej". Jestli je to "málo kamionů", tak to bude asi o něčem jiném.

Můžeš třeba zkusit napsat odhadované tržby za rok?

Já ti mezitím zkusím dohledat ty správné paragrafy (z hlavy je nedám).

[Kendy]

Tak je to trošku složitější...

Předpis č. 455/1991 Sb. - Zákon o živnostenském podnikání (živnostenský zákon)

§3 odst.3) Živností dále není:
.
.
e) zemědělství, včetně prodeje nezpracovaných zemědělských výrobků za účelem zpracování nebo dalšího prodeje, nejde-li o provozování odborných činností na úseku rostlinolékařské péče,

f) prodej nezpracovaných rostlinných a živočišných výrobků z vlastní drobné pěstitelské a chovatelské činnosti fyzickými osobami,

Pokud z chilli hodláš něco vyrábět, tak už to není prodej nezpracovaných zemědělských výrobků. Jediné, na co by se to dalo ušít, je "nesoustavná činnost". Živnost je soustavná činnost provozovaná za účelem dosažení zisku. Přiležitostné příjmy pod to nespadají.

Kdybys to ušil tak, že tu živnost potřebovat nebudeš, tak se jedná o vedlejší příjmy, které jsou do 30 000 korun ročně osvbozeny od daně. Nic tam neřešíš. Je to podobné, jako když někomu prodáš starou pohovku.

Tedy když budeš prodávat jenom chilli, tak jsi v klidu. Nepotřebuješ živnost a do 30 000 korun v příjmech ročně nemusíš řešit daně.

Ale pokud budeš něco z chilli vyrábět, tak buď buď to uhraješ na nesoustavnou činnost (pokud toho bude ale opravdu málo), nebo fakt živnost a danit.

co se týče hygienických předpisů, tak o tom nic moc nevím.

[lobo]

Před rokem jsem si s touto myšlenkou také pohrával a hodně se pídil po legislativě a psal si s jednou paní co sedí na SZPI a ta mi poslala vyčerpávající e-mail. po jeho přečtení jsem usoudil že to nemá cenu. Tady to je :

lokální prodej vlastních výrobků prvovýroby je možné považovat za prodej „ze dvora “.
Za produkty prvovýroby se považují nezpracované vlastní produkty (a navazující činnost), např. ovoce, zelenina apod.
 
I výrobce, který přímo dodává malá množství vlastních produktů z prvovýroby konečnému spotřebiteli nebo místnímu maloobchodu, který je dodává konečnému spotřebiteli, je považován za provozovatele potravinářského podniku. Musí tedy splňovat všechny zásady a požadavky stanovené pro provozovatele potravinářského podniku, musí být zaregistrován u SZPI a musí uvádět do oběhu bezpečné a správně označené potraviny.
 
Ten, kdo shora uvedeným způsobem prodává potraviny, nemusí mít zavedený systém HACCP dle ustanovení čl. 1 odst. 2 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004, o hygieně potravin, v platném znění.
 
Pokud se rozhodnete vyrábět a/nebo uvádět potraviny do oběhu (např. dovozem), stáváte se provozovatelem potravinářského podniku. Pokud se stanete provozovatelem potravinářského podniku, váže se na Vás povinnost registrace u SZPI.  
Je to pouze ohlašovací povinnost, která vyplývá z § 3 zákona č. 110/1997 Sb. Registrační formulář najdete na www.szpi.gov.cz v sekci Dokumenty ke stažení ("Oznámení provozovatele potravinářského podniku o zahájení/ukončení předmětu činnosti").
 Registrace se provádí nejpozději ke dni zahájení činnosti. Formuláře lze zaslat naskenované (s podpisem atd.) nebo poštou. Po registraci nenásleduje schvalování nebo automatická reakce o přijetí. Reagujeme, pokud je např. v registraci nějaký problém (např. chybí některý údaj).
 Vyplněný formulář se zasílá územně příslušnému inspektorátu SZPI v místě sídla provozovatele (firmy) spolu s výpisem z obchodního rejstříku nebo kopií živnostenského oprávnění. Kontakty naleznete zde: http://www.szpi.gov.cz/orgchartMap.aspx?nid=11784.
 S případným dotazem týkajícím se povinnosti mít k dané činnosti živnostenské oprávnění se, prosím, obraťte na příslušný živnostenský úřad. Kontakty na jednotlivé živnostenské úřady naleznete například zde: http://www.statnisprava.cz/rstsp/ciselniky.nsf/i/d0056.
 Provoz musí splňovat požadavky Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin, v platném znění. Nařízení umožňuje výrobci přizpůsobit si do určité míry provoz svým podmínkám, proto zde nenajdete striktní postupy, ale pouze návod, jak na to. V řadě případů, zejména v potravinářských firmách, které nezpracovávají potraviny, lze rizika kontrolovat implementací nezbytných hygienických požadavků na potraviny.
 
Příklady příruček správné hygienické a výrobní praxe můžete najít na stránkách www.eagri.cz. Pokud po prostudování nařízení budete mít drobné nejasnosti (schvalování provozovny, etiket či výklad právních předpisů SZPI neprovádí), jsou Vám vždy připraveni pomoci kolegové z místně příslušného inspektorátu. Související informace naleznete také na webových stránkách SZPI zde: http://www.szpi.gov.cz/docDetail.aspx?d ... 1&hl=HACCP.
 Vyrábět můžete i v domácnosti za předpokladu, že bude provoz taktéž splňovat požadavky Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin, v platném znění, které se vztahuje i na výrobu v domácnosti. Pokud se Vám tedy podaří v domácnosti splnit požadavky vyplývající z tohoto nařízení, můžete zahájit výrobu. Provoz Vám nikdo z naší strany před zahájením činnosti neschvaluje.
 Odpovědnost za to, že jsou potraviny bezpečné, nese vždy provozovatel potravinářského podniku. Jakým způsobem si bezpečnost svých výrobků zajistí, je na něm. Pro rozbor potravin lze využít jakoukoliv akreditovanou laboratoř pro vyšetřování potravin. Seznam akreditovaných laboratoří je možné najít např. na stránká ch Českého institutu pro akreditaci - www.cai.cz.
 
Označování:
 
V příloze této zprávy naleznete pokyny k označování potravin, včetně letáku Potravinářské komory ČR.
 
Leták Potravinářské komory ČR:
 
V letáku jsou uvedeny příklady označení zejména nebalených potravin a pokrmů tak, jak vyplývají z obou právních předpisů (novela z. 110/1997 Sb a nař. 1169/2011 Sb.). K označování je nutné přistupovat individuálně a s vědomím toho, že zejm. u pokrmů se vychází z požadavků uvedených teprve v návrhu vyhlášky o způsobu označování potravin (vyhl. č. 113/2005 Sb.), která je nyní v připomínkovém řízení (výsledné požadavky se tudíž mohou do budoucna změnit).
 Potraviny uváděné na trh v rámci EU musí splňovat obecné požadavky na označování dané směrnicí 2000/13/ES, v platném znění. V České republice byly požadavky směrnice na označování zapracovány do zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, ve znění pozdějších předpisů (zejména § 6 až 9a) (http://www.szpi.gov.cz/docDetail.aspx?d ... &nid=11307) a vyhlášky č. 113/2005 Sb., o způsobu označování potravin a tabákových výrobků (http://www.szpi.gov.cz/docDetail.aspx?d ... octype=ART).
  Podmínky např. pro skladování, označování a požadavky na jakost jsou obvykle specifikovány v tzv. komoditních vyhláškách. Věnujte proto, prosím, pozornost i příslušným komoditní vyhláškám:
- č. 157/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky pro čerstvé ovoce a čerstvou zeleninu, zpracované ovoce a zpracovanou zeleninu, suché skořápkové plody, houby, brambory a výrobky z nich, jakož i další způsoby jejich označování: http://www.szpi.gov.cz/docDetail.aspx?d ... octype=ART
,
- č. 331/1997 Sb., pro koření, jedlou sůl, dehydratované výrobky a ochucovadla a hořčici (http://www.szpi.gov.cz/docDetail.aspx?d ... &nid=11816).
 
Seznam ostatních komoditních vyhlášek naleznete například pod tímto odkazem: http://www.agronavigator.cz/service.asp ... &val=69710.
 
Připomínám také, že jestliže je v názvu výrobku, nebo jinde na obale slovně nebo graficky zdůrazněna určitá složka výrobku (např. obrázek borůvek či název "čaj s borůvkami"), stává se daná složka tzv. zdůrazněnou složkou a dle § 9 písm. b) vyhlášky č. 113/2005 Sb. (http://www.szpi.gov.cz/docDetail.aspx?d ... octype=ART) musí být ve složení uvedeno % dané zdůrazněné složky (např. borůvky 10 %) ve výrobku.
 
Dále upozorňuji na podmínky označování potravin výrazy jako je "domácí", "čerstvý", "pravý" apod. Dle § 4, odstavce 2, písmena f dané vyhlášky toto není možné, viz citace:  
"Na obalu určeném pro spotřebitele a na vnějším obalu, na jeho nesnadno oddělitelných součástech, na připojených součástech a v písemné dokumentaci, která potravinu doprovází, se neuvádějí údaje, že
- charakter nebo původ potraviny je "domácí", "čerstvý", "živý", "čistý", "přírodní", "pravý" nebo "racionální", pokud toto označení výrobku není součástí názvu druhu, skupiny nebo podskupiny uvedené u jednotlivých druhů potravin ve zvláštních právních předpisech9),"
 Změny v oblasti označování potravin (např. min. velikost písma, označování alergenů, podávání informací o alergenech při prodeji nebalených potravin) přináší nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům - viz http://eur-lex.europa.eu/legal-content/ ... 32011R1169, které je účinné od 13. prosince 2014, s výjimkou článku 9 odst. 1 písm. l), jenž se použije ode dne 13. prosince 2016, a části B přílohy VI, jež se použije ode dne 1. ledna 2014.
 Komentáře k tomuto předpisu naleznete např. zde: http://www.agronavigator.cz/service.asp ... val=130437.
 
Při uvádění bylin do oběhu mohou platit tři odlišné režimy:
 
1. Bylina je uváděna do oběhu jako běžná potravina (řídí se požadavky příslušné komoditní vyhlášky, viz výše)
2. Bylina je uváděna jako potravina pro zvláštní výživu (předpis: Vyhláška č. 54/2004 Sb., o potravinách určených pro zvláštní výživu a o způsobu jejich použití, ve znění pozdějších předpisů, dozoruje SZPI)
3. Bylina je uváděna jako doplněk stravy (Vyhláška č. 225/2008, kterou se stanoví požadavky na doplňky stravy a na obohacování potravin, ve znění pozdějších dozoruje SZPI)
 
Ad 1) Bylina jako běžná potravina: např. Čaj zelený, černý, oolong, bylinný, ovocný, směsi čaje atp. Na dané potravině nesmí být žádná léčebná tvrzení ani údaje o vhodnosti pro určitou skupinu osob nebo redukci váhy atp. - více viz § 4 vyhlášky č. 113/2005 Sb.
 
Ad 2) Bylina jako potravina pro zvláštní výživu: Byliny mohou být v určitých případech potravinou pro zvláštní výživu ve smyslu vyhlášky č. 54/2004 Sb., tj. potravinou určenou pro výživu určitých skupin osob, jejichž trávicí proces nebo látková přeměna je narušená, nebo určitých skupin osob, nacházejících se ve zvláštním fyziologickém stavu a které proto mohou mít specifické výhody z řízené spotřeby určitých látek v potravinách, nebo zdravých kojenců a malých dětí. Musí splňovat všechny požadavky pro normální potraviny a navíc speciální požadavky výše uvedené vyhlášky. Jedná se o čaje pro kojence a malé děti, diabetiky, sportovce atp. Na čaji nesmí být žádná léčebná tvrzení ani údaje. Povoleny jsou pouze údaje o vhodnosti čaje pro určitou skupinu osob se specifikací, pro koho jsou určeny.  
 
Ad 3) Bylina jako doplňky stravy: V souladu s vyhláškou č. 225/2008 Sb., kterou se stanoví požadavky na doplňky stravy a na obohacování potravin potravními doplňky, nesmějí doplňky stravy obsahovat rostliny nebo jejich části uvedené v příloze č. 4 této vyhlášky a dále rostliny nebo jejich části obsahující velmi silně účinné látky využívané pro farmaceutické a terapeutické účely. Při označování čaje ani při jejich prezentaci a reklamě se nesmí přisuzovat vlastnosti prevence, léčby nebo vyléčení lidských onemocnění, nebo odkazovat na tyto vlastnosti.  
 
Co se týče označování čerstvého ovoce a zeleniny, požadavky jsou stanoveny evropským nařízením Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011.
 
Komodity čerstvého ovoce a zeleniny jsou rozděleny na dvě skupiny. Pro jednu (10 druhů čerstvého ovoce a zeleniny) jsou určeny zvláštní obchodní normy (1), pro druhou (ostatní čerstvé ovoce a zelenina) všeobecné obchodní normy (2).
 
1 - U skupiny komodit, pro níž jsou stanoveny zvláštní obchodní normy a které jsou nabízeny volně ložené nebo v nepůvodním obale, je prodejce povinen vystavit v těsné blízkosti zboží zřetelné a čitelné údaje uvádějící:
- zemi původu
- jakost
- odrůdu či tržní druh (je-li stanoven)
 
Do této skupiny komodit patří:
- jablka, hrušky, broskve a nektarinky, jahody, kiwi, citrusové plody, stolní hrozny révy vinné
- rajčata, paprika zeleninová, salát, endevie kadeřavá letní, endevie zimní
 
2 - U skupiny komodit upravených všeobecnými obchodními normami při jejich nabízení volně ložené nebo v nepůvodním obalu je prodejce povinen vystavit v těsné blízkosti zboží zřetelné a čitelné údaje uvádějící:
- zemi původu
- druh produktu
 
Informace ke kontrole čerstvého ovoce a zeleniny (včetně informací k jakostem) ze strany SZPI naleznete dále v článku a prezentaci na webových stránkách SZPI. Dovoluji si připojit odkaz: http://www.szpi.gov.cz/docDetail.aspx?d ... 4&chnum=15.
 Skladování potravin řeší také zákon č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, konkrétně § 11. Při skladování potravin je samozřejmě potřeba vycházet z povahy konkrétní potraviny a jejího obalu. Ve všech fázích výroby, zpracování a distribuce musí být potraviny chráněny proti jakékoli kontaminaci, která by mohla způsobit, že potraviny nebudou vhodné k lidské spotřebě, budou poškozovat zdraví nebo budou kontaminovány takovým způsobem, že by bylo nesmyslné očekávat, že by se mohly v takovém stavu konzumovat.  
Co je potřeba k zahájení výroby a prodeje potravin naleznete dále i pod následujícím odkazem: http://www.szpi.gov.cz/docDetail.aspx?d ... &nid=11713.
 
Dále připojuji odkaz na webové stránky SZPI s informacemi k farmářským trhům: http://www.szpi.gov.cz/docDetail.aspx?d ... =farmářské. 

Připomínám také, že u každého výrobku je povinnost umožnit sledovatelnost cesty od výrobce až do maloobchodu. Ten, kdo uvádí výrobek na trh, musí být schopen doložit, odkud výrobek získal. Jedná se o dodací listy, faktury apod. Zároveň musí výrobce potraviny být schopen doložit, komu své výrobky dodal. Povinnost doložit, komu byla potravina prodána, se samozřejmě nevztahuje na maloobchod (konečný zákazník v prodejně). 
 
Co se týče stanovení data spotřeby, podmínky uvádění těchto lhůt naleznete v § 6, 7 a 8 zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích ve znění pozdějších předpisů a v § 6 vyhlášky č. 113/2005 Sb., o způsobu označování potravin a tabákových výrobků ve znění pozdějších předpisů.
 
Podrobný článek na toto téma naleznete také na webových stránkách SZPI. Dovoluji si připojit odkaz: http://www.szpi.gov.cz/docDetail.aspx?d ... 42&chnum=1.
 
Použití data minimální trvanlivosti nebo data použitelnosti často stanovují u různých výrobků tzv. komoditní vyhlášky (viz výše), které se týkají vždy konkrétních skupin potravin. V ostatních případech, kdy legislativa výběr jednoho, či druhé typu lhůty neupravuje, si mohou výrobci sami rozhodnout, který typ lhůty u svého výrobku použijí. Pak je na rozhodnutí výrobce, jak dlouhá daná lhůta bude. Výrobci si ji stanovují na základě systému postaveném na vědeckém sledování lhůty, po kterou je potravina ještě bezpečná a kvalitní. Vycházejí z charakteru konkrétní potraviny.
 
Co se týče internetového prodeje potravin, představuje tento způsob obchodování jednu z forem tzv. dálkového prodeje, tj. prodeje, kdy se prodávající a spotřebitel nesetkají "tváří v tvář", ale obchod je uzavřen prostřednictvím některého prostředku komunikace na dálku (např. telefon, objednávkový kupon, e-mail, internet a jiné). Práva a povinnosti při uzavírání tzv. spotřebitelských smluv, kam spadají i smlouvy uzavřené na dálku, se řídí zejména ustanovením Občanského zákoníku - např. povinnosti týkající se nutnosti poskytnout spotřebiteli zákonem stanovené informace nebo akceptovat právo spotřebitele na odstoupení od smlouvy aj.
 
V případě prodeje na dálku (např. přes internetové stránky) obecně platí, že musí odpovědný provozovatel potravinářského podniku poskytnout všechny povinné informace o potravinách s výjimkou data minimální trvanlivosti nebo data použitelnosti před dokončením nákupu.
 
Tyto informace musí být poskytnuty při nabízení zboží. Spotřebiteli musí být tyto povinné informace spotřebiteli přístupné přímo nebo prostřednictvím snadno přístupného hyperlinkového odkazu (proklik).
 
Tato problematika je také zmíněna na webových stránkách SZPI. Dovoluji si připojit odkaz: http://www.szpi.gov.cz/docDetail.aspx?d ... 14&chnum=3.

 Co se týče zdravotního průkazu, provozovatel potravinářského podniku musí mít pro prodej potravin tento dokument. Nicméně SZPI toto běžně v rámci svých kontrol neověřuje, protože tato povinnost vyplývá ze zákona č. 258/2000 Sb., který nespadá do působnosti SZPI ale orgánů ochrany veřejného zdraví (např. krajské hygienické stanice). Inspektor SZPI ale nicméně takové zjištění může předat některému z kompetentních orgánů ochrany veřejného zdraví.

 Všechny české právní předpisy najdete na www.szpi.gov.cz v rubrice "Právní předpisy". České předpisy jsou dostupné také ve Sbírce zákonů (platná znění) nebo na portálu veřejné správy www.portal.gov.cz. Znění evropských předpisů najdete např. na této adrese: http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=cs.  
Nastudování legislativy je již pouze na Vás. SZPI výklad legislativy či schvalování etiket neprovádí.

[Zrzek]

naprosto vyčerpávající
Jestli si tohle nastudoval tak si frajer.

[Kendy]

Moc to prožíváš.. Paní tě zahltila volovinama...

Vážně si myslíš, že každá druhá rodina na Jižní Moravě, která má na vratech ceduli "prodej vajec/medu/jablek/chilli" někdy něco takového četla?

Paní ti neodpověděla na to, naci jsi se ptal, ale na to, na co měla připravený materiál...

"Pokud se rozhodnete vyrábět a/nebo uvádět potraviny do oběhu (např. dovozem), stáváte se provozovatelem potravinářského podniku. "

Ty ale nechceš vyrábět potraviny... Ty chceš prodávat nezpracované přebytky... toho bych se držel...

[Vasjis]

Taky mně to loni lákalo zkusit udělat si omajdu a zkusit jí prodávat. Ale už při prezentaci tohoto nápadu kamarádům jsem tvrdě narazil. Kamraád říkal že se to musí dát na hygienu a nechat prověřit pak minimální trvanlivost alergeny a ty testy nebudou levný + si vyřídit živnosták na vedlejší pracovní činnost a to znamená danně učetnictví atd Takže mé myšlenky okořenit několika desítkám lidem vzali za své ale ozívají se mi lidi z lonska co jsem obdaroval tak letos bude nějaký podpultoví zboží za symbolickou cenu třeba se mi zaplatí ( hnojivo, zemina) bylo by super i osvětlení ale zas tak si nefandím přeci jen je to koníček a každý koníček něco stojí

[Kendy]

I kdybys si nechal udělat živnosťák a začal podnikat na vedlejší činnost, tak pořád můžeš vést jenom zjednodušenou daňovou evidenci a daně řešit paušálem. DPH se tě moc netýká.

A pořád si myslím, že to tak složité není. Zkusím se poptat.