Historie divokých paprik

Holu
Moderátor
Příspěvky: 1226
Registrován: 02 led 2015 15:59
Reputace: 1022
Obrázky: 594

Historie divokých paprik

Příspěvekod Holu » 13 pro 2016 17:20

Historie divokých paprik, aneb kde to začalo




Jelikož většina z Vás četla předchozí články ode mě, kde jsem psal o jednotlivých divoškách, tak jsem si uvědomil (když jsem začínal psát v lednu svůj první článek), že vlastně takové to pozadí a úvod k nim zde chybí a byla by škoda to trošku neosvětlit. Proto vznikl nápad na aktualizaci Fataliiho staršího článku na kterém jsem usilovně pracoval spolu s ním, kterému patří veliký dík a hluboce se klaním! :tiphat: Hlavně za poskytnutí fotografií, které jsou ale mou maličkostí ještě upraveny (upřesněny k dnešnímu datu). Dozvíte se třeba, jak to vlastně bylo s paprikami na začátku, rozdíl v paprikách podle počtu chromozomů a spoustu jiných zajímavých věcí. Doporučuji, abyste si vyhradili na článek čas.

Divoké papriky (divošky) jsou vlastně předky Jalapeños, Habaner, sladkých a jakýchkoliv domestikovaných paprik, které zná každý z nás. Divošky rostou přirozeně jen v Americe (kontinentu), rozkládajíc se v pásu od Argentiny až po jihozápadní pobřeží USA. V současné době existuje 45-57 známých druhů divokých paprik, které jsou ověřené vědci z několika výzkumných pracovišť. Ale především v Brazílii se očekává, že nám výzkumníci naleznou a popíší několik nových druhů, hlavně z jeho špatně prozkoumaných ohrožených lesních oblastí na jihovýchodním pobřeží. Pár z těchto odrůd se podařilo domestikovat a můžeme je pěstovat i na našich zahrádkách.

Popis rodu Capsicum byl a dokonce i do dnešních dnů je sporný. Z tohoto důvodu bylo tak složité napsat tenhle článek. Většina zdrojů totiž uvádí buď málo informací, nebo jsou nepravdivé (většinou byly nepravdivé). Do nedávna se totiž skoro všechny informace soustředili kolem "Andské" větve nebo druzích ze západního pobřeží. Východní "Brazilská" větev byla velice opomíjená (prakticky neprozkoumaná) a nedávné objevení nových divošek v této větvi s jejich charakteristickými rysy náhle proměnili celou historii rodu Capsicum. A i to, jak můžeme vidět chilli papričky dnes.

Takže možná budete trošku překvapeni tím, že některé z informací tady prezentované mohou být trošku, či radikálně odlišné od toho, co si můžete přečíst jinde. Před pár lety tady nebyly žádné informace o východní Brazilské větvi. Dá se říci, že před 10 lety, mnoho, pokud ne většina průzkumníků považovala papriky s 26 chromozomy při nejmenším za "podezřelé". Většina ale sdílela názor, že jsou nepřijatelné a nemůžou být zahrnuty v rodu Capsicum! Nyní již víme, že nejméně polovina divošek sdílí tuhle vlastnost - 26 chromozomů. V jistém slova smyslu se dá říci, že výzkum za těmi hlavními otázkami o chilli papričkách teprve začíná. Pro článek jsem byl pár měsíců v kontaktu s vědci z Argentiny a Brazílie, včetně Bianchettiho! Těmto borcům patří největší dík.

Většina webovek a knih na vás vychrlí všechny možné pojmenování, ale ty zahrnují třeba 5 názvů pro jeden druh, což má ale nulovou vypovídající hodnotu. Já jsem se rozhodl, že do seznamu nebudu zahrnovat synonyma, už nepoužívané názvy, reklasifikovaná jména. Takže jsem se snažil sestavit seznam na tom, jak je tomu dnes, tedy v roce 2016. Tohle byl ten nejtěžší úkol s kterým mi museli pomoci právě vědci, hlavně z Brazílie, pan Luciano De Bem Bianchetti (EMBRAPA).


Rod Capsicum

35707
35708

Historie rodu Capsicum je stále poměrně málo známá. Nejnovější výzkumy z Brazílie (rok 2008 - Bianchetti a kolektiv) naznačují, že papriky s 2n=26 chromozomy reprezentují originální, nejprimitivnější druh chilli. Tyto rostliny rostly ve velmi vlhkých lužných lesích a nesnažily se přilákat ptáky (jak tomu bylo u mladších druhů), ale nejspíše netopýry se svými nepálivými plody. Právě díky tomu mohou být tyto papriky nalezeny na obrovském území. Od jihovýchodní Brazílie (červená) přes Chile až do Střední Ameriky, kde dva druhy (Capsicum Lanceolatum a Capsicum Rhomboideum) stále rostou nedotčené, ale velmi vzácně.

Když bylo v dávných dobách vytvořeno pohoří And, tyto rostliny, z vlhkého klima se museli přizpůsobit zcela odlišným nárokům a podmínkám v těchto vysokých, suchých a otevřených prostorech (přesný opak toho na co byli zvyklé). Tato změna se zdá, jako spouštěč přeměny těchto papriček. Najednou mají výraznou pálivost, bobule rostou na vztyčené stopce. Snaží se přilákat ptáky (kvůli šíření) a odlákat savce (pálivostí). Právě ta ostrost je to, proč milujeme to chilli. Můžeme tedy říci, že ostrost nebyla "nativní" (původní) vlastností paprik - papriky se tedy jako vše živé vyvíjeli a jednou z jejich hodně "mladých" vlastností je jejich ostrost. Z nějakých neznámých důvodů byl při tomto procesu ztracen pár chromozomů - a proto tyto mladší "horské papričky", které dnes dominují světu, mají počet chromozomů 2n=24. Tyto dvě evoluční větve se nemůžou mezi sebou zkřížit. Nikomu se to do dnešního dne nepodařilo a vědci toto tvrzení potvrzují. Existují ale dva druhy, které se nacházejí mezi tou "Starší" a "Novější" větví. Jedná se o Capsicum Flexuosum a Capsicum Parvifolium. Oba tyto druhy mají rysy obou větví a bude zajímavé je zkoumat.

Zároveň ale nějaké kategorizování rostlin není vhodné a řekl bych, že je až frustrující a částečně nemožné. Takže to, co zde níže prezentuji berte jen jako takový nástroj, abyste si přibližně ten chaos v hlavě utřídili. Na následujícím obrázku zelená, oranžová a červená větev je logická - rostliny jsou si (v jednotlivých větvích) geneticky velmi blízké. Mají ale odlišné vlastnosti i mezi sebou v jednotlivých větvích (porovnejte Annuum a Galapagoense), proto se větví dále. Problém je také v tom, že z některých větví není známo moc druhů, to ztěžuje práci a zavádí možnou chybu. Žlutá větev reprezentuje ty původní - primitivní druhy z Brazílie a Centrální Ameriky. V dnešní době je ale moc brzy na to, abychom tuto větev dále větvili. Stále je málo informací.

Nedávné práce Hunzikera, Barbozy, Bianchettiho & dalších nám odhalily nejspíše více než 10 nových divošek jenom z Brazílie! A to je pravděpodobně jen začátek! Jak je to možné? Souvisí to s akceptováním toho, že budou přijímány i papričky s 2n=26 chromozomy, které dříve byly velice diskutabilní, jak je v článku zmíněno výše. Pomohlo tomu hlavně zahrnutí Rhomboideum (Ciliatum) do rodu Capsicum, která bude zpětně překlasifikovávat některé druhy. Bude totiž velice zajímavé zjistit, jestli se nejbližší příbuzní paprik, jako třeba Athenea, Aureliana, Darcyanthus, Eriolarynx, Vassobia, Larnax, Dunalia a Tubocapsicum jsou též navzájem ovlivněny (možnost reklasifikace) jakýmkoliv způsobem. Pro nás, "Paprikové nadšence", by to bylo velmi zajímavé se dozvědět více o těchto, prakticky neznámých "polopaprikách" více. Bohužel, většinu z těchto rostlin je prakticky nemožné najít mimo jejich přirozené oblasti. A i místní lide o nich neví téměř nic.

Proto bych chtěl následující schéma v budoucnosti ve spolupráci s Fataliim měnit. Například je velice pravděpodobné, že existuje vztah mezi zelenou, oranžovou a červenou větví, jelikož tyto rostliny spolu ať už více či méně souvisí. Otázkou je: Jak? Když budeme počítat hnědou větev, velmi vzácné, volně žijící druhy, tak je obrázek ještě více matoucí ale zároveň o dost zajímavější! Je také téměř jisté, že "Adénské" papriky budou spolu velice úzce souviset. Jen teďka prostě ještě nevíme... Jediná "bariera" se zdá být jen počet chromozomů.

Capsicum Rhomboideum byla jediná (velice neochotně) vědci akceptovaná paprička, která má žlutý květ. Nedávno byl objeven nový druh, Capsicum Ciliatum, který sdílí stejnou vlastnost. O počtu chromozomů tohoto nového druhu zatím nic nevíme.

35709
Barvy se shodují s obrázkem výše (geografickým rozložením)


Andská odnož: 2n=24

Nejméně 25 divokých a 10 domestikovaných papriček, většinou rostou na západ od Brazílie, převážně v Andách. Mezi těmito rostlinami jsou skoro všechny druhy (divoké), které se podařilo člověku domestikovat. Typické je pro ně vztyčená stopka, světlá semínka a červené pálivé plody. Všechny druhy pravděpodobně mají počet chromozomů 2n=24. Přesné vztahy jsou bohužel zatím neobjasněné a částečně i neznámé.


Annuum komplex

A jak to je vlastně s domestikovanými papričkami? Tři divoké volně žijící druhy, Capsicum Annuum var. Glabriusculum, Capsicum Chacoënse a Capsicum Galapagoense jsou všechny velice úzce spjaty a v některých případech je možno je i křížit. Společně vyplňují oblast od jihu USA až po střední Argentinu. Tyto rostliny představují takzvanou "Západní Capsicum odnož" ve své nejčistší kráse, chybí v částech Brazílie. Ti tvoří takzvanou "brand" (odnož, rod) Capsicum Annuum, který je divoký! Z tohoto rodu vznikly 3 domestikovaní "potomci" Capsicum Annuum var. Annuum, Capsicum Chinense a Capsicum Frutescens ze kterých prakticky vznikly všechny variace chilli papriček, které známe dnes od Severní Ameriky, přes Evropu až po Asii.

Zároveň ale vztah, mezi výše uvedenou divokou trojicí je velice nejasný. Jsou geneticky téměř totožné a např. Hunziker je považuje jen za variace jednoho druhu. Jiní vědci nesouhlasí, i když jsou skoro totožné. Shodují se ale na tom, že Annuum, Chinense a Frutescens mají všechny stejného "divokého" předka, ale před dávnou dobou se něco stalo a z toho se vyvinul "skoro-divoký" Frutescens. Věří se, že Chinense se vyvinulo z Frutescens. Tato teorie ale není bez slabých stránek, i když jediná věc, kterou si můžeme být jisti je, že tyto tři druhy se mezi sebou kříží velice snadno a většinou pak prodávají komerčně.

35710

Holu
Moderátor
Příspěvky: 1226
Registrován: 02 led 2015 15:59
Reputace: 1022
Obrázky: 594

Re: Historie divokých paprik

Příspěvekod Holu » 13 pro 2016 17:21

Slouží ke všeobecné diskuzi o divoškách. Cokoliv. :-)

Uživatelský avatar
matoha
Stálý člen
Příspěvky: 1321
Registrován: 21 čer 2016 17:16
Reputace: 561
Obrázky: 332
Bydliště: košice.pre niekoho je to už predná ázia prípadne ďaleký východ :)

Re: Historie divokých paprik

Příspěvekod matoha » 13 pro 2016 18:04

to si prečítam viackrát aby som si niečo aj zapamätal z toho.
niekde som videl že aj aji charapita sa radí medzi divošky.aj chiltepin tepin alebo pequin to sú asi tri názvy jednej odrody.
na domácou webe som sa dočítal o chile pequin že sa na divoké najviac podobá ale neviem či má s divokosťou niečo spoločné.každopádne som tie na annuum dosť drahé semienka chile pequin odtiaľ kúpil a som zvedavý či mi na balkóne vyrastie tie dva metre.meter a pol bude pre mňa úspech a spokojnosť.keby cez dva metre tak rebrík mám síce iný ako používa fatalii ale mám :)
2019 2018
2017 2016
ak mi niekto chce napísať poprosím radšej klasickú správu lebo čet cez mobil nevidím a cez pc tu skoro nechodím.ď ;)
:rollbaby:

Holu
Moderátor
Příspěvky: 1226
Registrován: 02 led 2015 15:59
Reputace: 1022
Obrázky: 594

Re: Historie divokých paprik

Příspěvekod Holu » 13 pro 2016 18:23

matoha píše:to si prečítam viackrát aby som si niečo aj zapamätal z toho.
niekde som videl že aj aji charapita sa radí medzi divošky.aj chiltepin tepin alebo pequin to sú asi tri názvy jednej odrody.
na domácou webe som sa dočítal o chile pequin že sa na divoké najviac podobá ale neviem či má s divokosťou niečo spoločné.každopádne som tie na annuum dosť drahé semienka chile pequin odtiaľ kúpil a som zvedavý či mi na balkóne vyrastie tie dva metre.meter a pol bude pre mňa úspech a spokojnosť.keby cez dva metre tak rebrík mám síce iný ako používa fatalii ale mám :)
Ano, Aji Charapita se řadí mezi divošky. Chiltepin a Tepin je v podstatě totéž. Patří do Capsicum Annuum var. Glabriusculum stejně jako Pequin. Pequin (neboli také Piquin) je podobná, nikoliv ale stejná odrůda. U Pequinu uvidíš na plodě naproti stopce takový bod. Tepin to nemá. Navíc když se podíváš na stavbu rostliny, listy atd. tak najdeš rozdíly. :-) Jinak Pequin ti určitě nenaroste do výšky 2 metrů. :-) Ten roste do výšky 0,8m maximum. Ano, dá se označit za divošku, ale není to úplně správné. U Pequinu je zajímavost ten jeho pal, který dosahuje cca 100 000 SHU.

Uživatelský avatar
matoha
Stálý člen
Příspěvky: 1321
Registrován: 21 čer 2016 17:16
Reputace: 561
Obrázky: 332
Bydliště: košice.pre niekoho je to už predná ázia prípadne ďaleký východ :)

Re: Historie divokých paprik

Příspěvekod matoha » 13 pro 2016 18:44

áno pequin je menšia rastlinka.
mal som na mysli pequin chile:
www.seminka-chilli.cz/pequin-chile-82657.html
a mám aj charapitu - zapojil som sa do davovej psychózy :-)
2019 2018
2017 2016
ak mi niekto chce napísať poprosím radšej klasickú správu lebo čet cez mobil nevidím a cez pc tu skoro nechodím.ď ;)
:rollbaby:

Holu
Moderátor
Příspěvky: 1226
Registrován: 02 led 2015 15:59
Reputace: 1022
Obrázky: 594

Re: Historie divokých paprik

Příspěvekod Holu » 13 pro 2016 18:54

matoha píše:áno pequin je menšia rastlinka.
mal som na mysli pequin chile:
http://www.seminka-chilli.cz/pequin-chile-82657.html
a mám aj charapitu - zapojil som sa do davovej psychózy :-)
Super, charapita je velice dobrá paprička.

Co se týče tohohle tak to vidím poprvé. Co se mi nezdá jsou ty plody. Tepin je má hodně do kulata.

Edit: Jinak určitě budu sledovat! :-)

Uživatelský avatar
matoha
Stálý člen
Příspěvky: 1321
Registrován: 21 čer 2016 17:16
Reputace: 561
Obrázky: 332
Bydliště: košice.pre niekoho je to už predná ázia prípadne ďaleký východ :)

Re: Historie divokých paprik

Příspěvekod matoha » 13 pro 2016 18:57

ale to nie je tepin.píšu že to je pequin chile.tú odrodu som videl iba na domácom webe a ešte na jednom tak tiež som zvedavý.nie je to divoška len sa vraj podobá
2019 2018
2017 2016
ak mi niekto chce napísať poprosím radšej klasickú správu lebo čet cez mobil nevidím a cez pc tu skoro nechodím.ď ;)
:rollbaby:

Holu
Moderátor
Příspěvky: 1226
Registrován: 02 led 2015 15:59
Reputace: 1022
Obrázky: 594

Re: Historie divokých paprik

Příspěvekod Holu » 13 pro 2016 19:04

matoha píše:ale to nie je tepin.píšu že to je pequin chile.tú odrodu som videl iba na domácom webe a ešte na jednom tak tiež som zvedavý.nie je to divoška len sa vraj podobá
Já tomu plně rozumím a chápu to od začátku. :-) Jen jsem se snažil nadhodit takové lingvistické nad tímhle, cos psal v prvním příspěvku:
matoha píše: aj chiltepin tepin alebo pequin to sú asi tri názvy jednej odrody.
Celou dobu jsem odpovídal na tuhle otázku. :-)


Zpět na „Volně žijící druhy chilli papriček“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 host