Bakteriální vadnutí papriky
Původce: Pseudomonas solanaceum (syn. Burkolderia solanaceum)
Hostitelské rostliny: Bakteriální vadnutí je cévní (vaskulární) onemocnění způsobené bakterií Pseudomonas solanaceum. Tato bakterie žije v cévních svazcích xylému, které ucpává a v důsledku přerušení cévního zásobení rostliny dochází k jejímu vadnutí.
Je to závažná choroba rajčat, tabáku a brambor, ale ne papriky. V ČR tato bakterie zatím nebyla zjištěna.
Příznaky: Prvotním příznakem je slabé vadnutí mladých listů. Následně dochází k vadnutí celé rostliny. Obvyklé je vadnutí několika sousedících rostlin v řádku. Na vodivých pletivech ve spodní části stonku vadnoucích rostlin bývají tmavě hnědé diskolorace. Tyto příznaky jsou velmi podobné příznakům napadení některými houbovými patogeny. V případě bakteriálního vadnutí se na rozdíl u vadnutí způsobeném houbami tvoří v místě rozvětvení stonku mléčně bílý exsudát.
Epidemiologie choroby: Bakterie přežívá na rostlinách a napadených rostlinných zbytcích. V půdě je schopna přežít dlouhou dobu. Bakterie proniká do rostliny druhotnými kořínky a cévami xylému se dostává do celé rostliny. Bakteriální infekci podporuje poškození kořenů háďátky, hmyzem a obděláváním porostu. U papriky je znám i přenos osivem. Bakteriální vadnutí podporují vysoké půdní teploty (25-35 °C) a vysoká vzdušná vlhkost (tropické a subtropické klima).
Ochrana:
- Chemická ochrana.
Jestliže jsou příznivé podmínky pro rozvoj bakteriální infekce, je vhodné aplikovat měďnaté přípravky. Měďnaté přípravky je možno používat preventivně aplikací na osivo a přidáváním do vody při závlaze. - Pěstitelská opatření
- Osevní postup bez zařazení rostlin z čeledi lilkovitých.
- Desinfekce nářadí .
- Při vzniku choroby je vhodné odstranit z porostu nemocné rostliny i rostliny v jejich blízkosti i když jsou bez příznaků.