Zrizencovo chilli 2011

[Seminka-chilli.cz]

Ahoj,

je to velká škoda ale rostlinám opravdu chybí živiny, proto jsou např. tak vytáhlé a mají nezdravou barvu. Listy se mohou kroutit z několika důvodů Kroucení listů paprik - příznaky nebo ještě jak jsi sám napsal, mšicema a díky poškození pletiv. Mů že to být klidně i houbová nákaza, ale ta není na rostlinách zřejmá.

Přihnoj holky nějakým vyváženým tekutým nebo obyčejným kvašeným slepičákem nebo se Ti neodmění v podobě velké násadby plodů

[Chilli.tk]

Lidi - tohle se dělá rok před výsadbou - hnojte pouze tím co chcete JÍST. Věřím že žrát slepičí ho*na nechcete nikdo.
Nechť si z toho každý vezme co chce.
Hnojení je samozřejmě potřeba, ale dělá se to jinak než že se koupí kristalon nebo se tam naleje slepičí nebo jakékoliv jiné ho*no.

[Seminka-chilli.cz]

Lidi - tohle se dělá rok před výsadbou - hnojte pouze tím co chcete JÍST. Věřím že žrát slepičí ho*na nechcete nikdo.
Nechť si z toho každý vezme co chce.
Hnojení je samozřejmě potřeba, ale dělá se to jinak než že se koupí kristalon nebo se tam naleje slepičí nebo jakékoliv jiné ho*no.

Musím trochu oponovat Slepičí trus je ryze přírodní produkt a používá se jako běžné vyvážené hnojivo na plod a květ. Dokonce pro velkoměšťáky začali stáčet do lahví a prodávaj jako Hoštická. Srovnávat ho s kristalonem je barbarstvím, jelikož kristalon je těžkej chemickej minerál. A pokud má někdo problém s konzumací hov*n, nechoďte do zeleniny, je to tam samé ho*no

Pro lepší pochopení, doporučuji hnojit v průběhu vegetace kvašeným slepičákem. Pořád je to lepší než minerální hnojiva.

[Vita_Valke]

když on ten Hoštickej tekutej slepičí trus má bohužel dost nepoužitelnej poměr NPK, taky jsem ho koupil jako že budu hnojit přírodně na plody pak mi ale bylo řečeno že poměr NPK 5-10-5 je špatný, že tolik fosforu je k ničemu a na květ a plod by mělo bejt 2x tolik draslíku než dusíku

[-ROOKiE-]

Nechci se hádat, ale vždy jsem více pro přírodní hnojení než pro chemické ... kristalon nepříjemně ovlivňuje chuť plodů, pokud máš chilli na okrasu, ok, je to jedno. Já však mám plody na jídlo a kdybych měl hospodářská zvířata, např. koně, tak je jasné, že ničím jiným nehnojím. Papričky pak mají NEJ chuť ... ohledně slepičinců, na květ a plod jsem v obchodě ani na internetu (kromě žížalího trusu) nic lepšího nenašel. A toho fosforu bych se fakt nebál, hlavně že není více N (to je na růst). Ačkoliv jsem profi chemik (absolvent), přikláním se ke slepičincům ... jednak jsem si nechal poradit od osoby, která přes 30 let papričky nehnojí ničím jiným + několikrát za sezónu sklízí supr papričky z fóliovníku a chuť je naprosto úžasná ...

Hoštické slepičince jako koncentrát mají pach jako tekuté koření do polévky - "maggi". Čerstvě naředěné nepáchnou ... ale když je necháš naředěné v láhvi několik dní, pak se uvolní fermentované látky jako např. sirovodík H2S, amino sloučeniny NH2-R aj. klasické fekální "smrady" - rostlinkám to však nevadí, aspoň pokud vím. Jen sousedi už pak nechodí na balkón kouřit

PS: Sousedka hnojí papričky kristalonem, můžu pak porovnat, jakou mají chuť. Oba máme stejný druh.

[Chilli.tk]

Ahoj, vyznělo to zbytečně "minerálně".
V každé případě...

Zjišťoval jsem a nehodlám skončit dokud nebudu mít jasno ohledně hnojení rostlin, konkrétně jdu po komerčních paprikách, protože o nich je psáno hodně a jsou blízko toho co tu my pěstujeme...

ad mopsik:"A pokud má někdo problém s konzumací hov*n, nechoďte do zeleniny, je to tam samé ho*no "
Tohle v dnešní době není již pravda. V dnešní době se používá samozřejmě hnojící organický materiál jako fekálky, hnojení ze slepičáků, prasečáků, kravínů ale tento potenciál se vyvážuje minerálními hnojivy.
Toto se dělá protože při růstu rostlin platí zákon minima, ktery říká, že prvku kterého má rostlina nejméně zásadně ovlivňuje rostlinu.

Četl jsem cosi o testech (příště budu dodávat zdroje) mezi organickými a minerálními hnojivy a bohužel jsem se nedočelt mnoho o vlivech minerálních sloučenin na lidský organismus, ale pochopil jsem že organické látky se transformují na minerální a tyto pak putují do rostlin. Pokud dodáme minerální hnojiva - rostlině je to jedno a přijme je stejnou cestou.
Rozdíl je obvykle v poměru jednotlivých prvků (NPK, atd...) pro různé plodiny.
Kvalitativně se produkt samozřejmě měnil v závislosti na množství prvků které jsme rostlině dodali i v závislosti na minerálním nebo organickým hnojení.

Organické hnojení mělo výhody v některých sledovaných hodnotách(vitamíny , a některé přínosné prvky, atd...) nicméně efektivita pěstování se zásadně měnila při použití minerálních hnojiv a to pro jejich prospěch.
V jejich prospěch směřovaly i jiné ze sledovaných hodnot - přesná čísla si nepamatuji, nicméně z testu organické hnojení nevyšlo zrovna nejlépe.

Rád se zabývám otázkou chuti. Všechno je nějakým způsobem individuální a proto empiricky ověřené hodnoty, měřené za účelem zjištění toho čemu říkáme chuť se mohou každému zdát směšné - nicméně je to věc zajímavá.
Podle jakéhosi testu, který měřil cukr a látky které se starají o chuť vyšlo najevo, že minerální hnojiva opět vyhrávají.

Závěrem chci jenom říci, že jsem tvrdý zastánce organického hnojení, protože bůhví co v té továrně do pytlíku nasypají.
Mám zkušenosti že chuť z organického hnojení je jiná a obvykle lepší, tóny chutí jsou intenzivnější atd...
Nicméně jsem chtěl říci, že toto organické hnojení by podle mě mělo probíhat minimálně půl roku před vysazením rostlin.
Aby byl čas hmotu rozložit - a upřímně - kam se tohle hrabe na proleželý kompost. Naprosto odmítám zalévání slepičincem, protože zkušenosti z tohoto jsem měl možnost ověřit několikrát a ten dusík a slepice tam jsou fakt cítit.
Ale upřímně mě samotného překvapují výsledky z minerálním hnojením a pokud zjistím že bio je jenom slovo, pak okamžitě přejdu na stranu minerálního hnojení.


Howgh....

P.S. : Sry že je to tak dlouhé?:-))

[Seminka-chilli.cz]

chilli.tk,

nevím kde přesně tyto informace bereš, ale většina skleníků v evropě používá k hnojení minerální hnojiva. Rajčata a papriky ze Španělska, Holandska, Slovenska k nám putují z hydroponický kapkový závlahy, kde rostliny lifrují co největším množstvím chemie. Důvod je zřejmý, hlavně kvůli mase, za kterou se dnes platí zlatem.

Pokud budeme hovořit o BIO plodinách, nedotkly se minerálních. Alespoň takový jsou dnešní standardy, který plodina musí splnit.

Co se týče rozdílu mezi organickým a minerálním hnojivem:

Minerální:

Minerální (,,umělé´´) hnojivo je chemickým způsobem izolování potřebného prvku získaného z hornin

• dobrá rozpustnost a dostupnost kořenům
• volitelná kombinace živin
• dlouhá doba spotřeby
• možnost skladování namíchané zálivky
• větší riziko přehnojení –zakyselení pěstícího media a omezení přísunu některých prvků
• Minerální hnojiva zanášejí přebytečnými látkami půdu, které rostlina nedokáže vstřebat

Biologická hnojiva:

• Biologická hnojiva se vyrábí z organických zbytků rostlin, živočichů atd., obsahují živé kultury a svojí
• vstřebatelností často předčí své minerální kolegy
• organická hnojiva se snaží půdní život podpořit
• podporuje přirozený přísun živin
• menší riziko přehnojení
• použití především v půdních substrátech
• Rosliny dokážou z organických hnojiv lépe zpracovat živiny, které dostanou v té nejpřirozenější formě

Jelikož hnojivo je organického původu, tak doba spotřeby je nižší než u minerálních hnojiv, ale při správném skladování v chladu a temnu vydrží mnoho měsíců použitelné.
Uveď mě prosím do správných kolejí, abych byl v obraze. Píšeš, že organický hnojení by mělo probíhat minimálně půl roku před vysazením - v takovým případě se hnojiva z vrchní vrstvy substrátu vyplaví (alespoň v mém případě, fólií na zimu dávám pryč). Přihnojování rostlin během vegetace podporuješ chemií nebo je lepší nehnojit vůbec?

Pro mě osobně je důležitý jít s přirodou a je mi přednější rostlinám dopřát kopřivový kvašený výluh s kvašenýma slepičincema, než čekat kdy Fatali nebo jakákoliv z Jolokii nasadí květ a plod. Je mi přednější dát jim organiku než je dohnojovat chemií PK+ nebo kristalonem. Minulý rok sem Fatali dopřál 10 pytlů předhnojenýho substrátu s chemií + uleželý hnůj a kompost, rostlina nechtěla kvést a měla sotva 5 plodů. A letos, díky větší dávkám slepičáku má rostlina jak květy, tak plody a to v desítkách. Tím sem chtěl naznačit, že někdy samotná dokonale vyhnojená půda nestačí. Věřím, že budeš mít jiný zkušenosti a tak to má být

Domnívám se, že minerální a organický hnojení je individuální záležitost a nelze říct, že někdo něco dělá špatně. Každý děláme co umíme a jak nejlíp umíme, i když to nemusíme dělat úplně správně, ale většinou se spokojíme s tím co máme.

Ad chuť a papriky? Při nesprávném hnojení a zasolení subrátu např. kristalonem má paprika / okurka takovou svíravou chuť. To se dá pozorovat na zimních okurkách, který jsou předusíkovaný. U slepičáku sem nikdy nespozoroval nějakou chuť slepičího trusu nebo výluhu z kopřiv

Jedním z nejdokonalejších postupů, jak sklidit bohatou úrodu a mít zdravé rostliny: Pěstování organicky - BIO - zdravě

---

[Chilli.tk]

Uff, pěkný článek a nechám si ještě čas na odpověď:)
V každém případě jít s přírodou je fajn. Pokud tím že dodám minerální hnojiva, ulehčím přísun živin rostlinám a pokud rostlina transformuje organiku na minerály, pak nevidím výhody...
Taky mě to trochu vyvádí z míry. Jsem pro přírodu jako takovou, ale ukolébat se slovem BIO prostě nechci nechat jen tak...

Zatím....