



Musím se přiznat, že co se romantiky týče bere mě ta Afrika asi nejvíc. Mnozí z Vás jistě nepamatují doby, když v hluboké totalitě jsme jako děti usedali k černobílým obrazovkám a sledovali seriál Daktari. Při uzavřených hranicích a politicky sešněrovaných tématech které občan mohl a nesměl vidět, byly tyhle dávné přírodopisné počiny tím, co alespoň ve mě vzbudilo zvídavost a zájem o přírodu a život lidí jinde. Hanzelku a Zikmunda jsem četl jedním dechem a dříve než Bibli. Když se změnil režim a bylo mozné vycestovat kamkoliv, měl jsem tři malé děti a měl jsem se co otáčet abych je vychoval a tak zůstalo zase u sledovaní přírodopisných pořadů. Naštěstí TV je dnes o něčem jiném, mám hafo programů kde se můžu dosyta zabývat těmito pořady


.Ale tohle je zas něco jiného a tím spojením s naší společnou zálibou ,pěstováním chilli ,Tvé vyprávění zde, dostává nový rozměr.Takže piš,piš a piš a foť, foť a foť. Budu se těšit a jistě nemluvím jen za sebe. Ať se daří.

