Ačkoli je aktuálně popsáno okolo 40 druhů papriky (
Capsicum), v kultivaci jich bylo až donedávna pouze 14. Pro zopakování, těmito druhy byly
C. annuum, C. chinense, C. frutescens, C. galapagoense, C. baccatum, C. praetermissum, C. chacoense, C. pubescens, C. cardenasii, C. eximium, C. tovarii, C. flexuosum, C. lanceolatum a
C. rhomboideum. V poslední době došlo k rozšíření sbírek různých pěstitelů o několik dalších druhů. U mě jsou to prozatím z klíčících semen
C. eshbaughii a
C. caatingae. Pěstované druhy pochází z různých vývojových větví. Jediné dvě větve, které zastoupeny nebyly, jsou bolivijská s pěti popsanými druhy a brazilská s 12 popsanými a dvěma nepopsanými druhy. Bolivijská větev je prozatím tabu, jelikož například ani vědci neví, jakou mají druhy chromozomou skladbu. Mnoho lokalit zaznamenaných v článcích věnujících se popisu těchto druhů už neexistují. Například Rich minulý rok pátral po druhu
C. caballeroi a našel jedinou rostlinku v zuboženém stavu, všechny ostatní lokality již zanikly. Brazilské vývojové větvi hrozí toto nebezpečí dvojnásob, protože všichni víme, jak se tam staví k likvidaci pralesů a přírody celkově. Proto jsem velmi rád, že se některé druhy do kultivace dostávají.
Pár dní zpátky se mi do rukou dostal první z nich, tedy
Capsicum sp. nov. GEB & CCG 3637. Tento druh má doposud nejasnou klasifikaci. Může se jednat o populaci
C. schottianum s nezvykle vyvinutými kališními zuby,
C. recurvatum s nezvykle zakrnělými zuby a nebo o druh zcela nový. Jako všechny druhy z této vývojové větve má drobná černá semena a sadu 26 chromozomů. A také jako drtivá většina těchto druhů se jedná o endemit s velmi úzkou lokalitou výskytu, která je dána jedinou známou populací.
Brazilské druhy se vyznačují dlouhými, úzkými kopinatými listy a nezvyklou barvou zralých plodů. Ty zrají z tmavě zelené do bledě zvláštního žlutého odstínu. Nezralé plody by měly lehce pálit, ve zralosti však pálivost zcela ztrácí. O chuti plodů nikde zmínky nejsou, Brazilci ji pouze popisují jako "zelenou". O pěstování těchto druhů nevíme nic. Klíčivost nám byla zdrojem udána 15-30 dní, což je velmi krásná bilance. Veškeré další postupy jsou tak dané metodou pokus omyl.
Zde přikládám detailní fotografii semen:
A zde fotku po výsevu (zasviněný stůl pod petriho miskou mi omluvte, přece jenom se tam denně protočí mraky rostlin):
