Na tomto snímku je patrné, jak z růstových pupenů v zápažbí listů raší ve výživném podkladu zárodky nových rostlin. Pochopitelně budou naprosto geneticky identické s mateční rostlinou. Růstové a výživné médium je stabilizováno agarem. Proto je důležité použití toho "fukaru" s filtry. Výživný agar by byl pro plísně a houby lahůdkou a pochopitelně by všechna práce přišla vniveč.
Tady je vidět, že "to funguje" i když je materiál vložen obráceně - rostlina si poradí a správně se zorientuje.
Na obrázku je další stádium téhož množení. Z každé té zelené "krupičky" bude nová rostlina /desítky až stovky/.
Tady už jsou větší zárodečné rostliny. Lahev musí být stále uzavřená, aby nedošlo ke kontaminaci. Rostliny dýchají pomocí molitanového knotu ve víčku.
Tady je už vzrostlý jedinec /po rozsazení a přenesení na novou živnou půdu/
Tady jsou už rostlinky /v tomto případě orchideje/ přeneseny do substrátu z kůry. Pochopitelně je nutně je řádně oprat a odstranit zbytky výživného agaru /kontaminace plísněmi by byla blesková/.
Ještě několik obrázků z výsevu semen orchidejí. Jen pro informaci - mají prachové semeno, které není okem téměř viditelné. Z data na lahvi je vidět, že se jedná o poměrně čerstvý výsev a také že jim výsevní médium chutná. Zajímavé je že tato metoda je v případě paprik, nebo rajčat /výsev na agar/ téměř neproveditelná, neboť jejich semena obsahují spory plísní a i po dezinfekci je spolehlivě zničí plísně. Zřejmě jim ten agar moc chutná. Tatáž semena v půdě spolehlivě vyklíčí a plíseň nepropukne.
Vzrostlejší semenáčky orchidejí /v lahvi jsou stovky až tisíce rostlin/.
Semenáčky po prvním přesazení.
Jenom dodávám, že množení chilli provádění in vitro by bylo úplně stejně jako množení orchidejí. Nakonec to můžeme vyzkoušet.
Letos si dáme záležet. Prý bychom to mohli naroubovat na rajčenku a bude to trvalka. Tak jsem zvědav.
Pokusům zdar!
