Brno 3.9.2016
Napsal: 08 zář 2016 09:38
Ahoj všichni, 3. 9. 2016 mýma očima, chillibraní a soutěž chilližrout 2016.
Můj den začal kolem 9.hod vstal jsem a šel si namixovat drink na žaludek ( přísady tajné ) obléct, zabalit věci, posbírat kamarády a vyrážíme směr BRNO.
Cesta až na pár objížděk dobrá něco kolem 2,5hod. Dorazil jsem do Brna a radši jsem si řekl, že bude lepší přespat něž se po soutěži v křečích drkotat domu. Ubytování můžu jen doporučit - Vitom apartments pro 4 lidi 1535 kč, luxus plně zařízená garsonka.
Proběhlo rychlé nastěhování, přebalení všeho potřebného a mohlo se vyrazit směr koupaliště Riviera.
Mezitím mi volá Oskar, kde jsem, že mě chtějí ještě vidět živého. Prošli jsme bránou, došli na pivko a za Oskarem, Omem a Zrzkem. Chvilku jsme kecali a pak jsem vyrazil registrovat se. Dorazilo celkem dost lidí a když jsem stál na konci fronty (9 lidí), tak jsem si v duchu říkal, to je jasný, jsem mimo hru a když se fronta zmenšovala, nahlížel jsem svým kolegům přes rameno, kolik je ještě místa a nakonec jsem byl blázen s číslem 46. Podepsal papíry, že je to všechno na moje triko, pár informací pro doktory – výška, váha, léky, nějaké nemoci atd. a nechal číslo na manželku, kdyby náhodou jsem dopad fakt špatně a museli mě odvézt do špitálu.
Návrat za klukama, pokec o chilli, kde co je dobrého atd. Když bylo něco před pátou, tak to na mě přišlo, nervy jak prase, stažený žaludek atd. Omo samozřejmě podržel a pořád se mi smál, jak za hodinu už budu někde v křeči trpět, a že by semnou neměnil ani za nic
Vypil jsem drink a vyrazil směr záchranářský stan, kde byl sraz a instrukce ohledně pravidel a lékař nám vysvětlil úskalí téhle zábavy.
17:45 Start nástup na stage neskutečný pocit, když 6000 lidí křičí, už to mi vehnalo slzy na krajíček (nevím, jak popsat líp ten pocit, utřel jsem slzy ) a v tu chvíli jsem se uklidnil a začal si akci užívat.
Vypadl jsem prý v 11. Kolem, ale nevím, co jsem přeskočil vůbec
1. kolo nějaká švestková omáčka prý 15 000 shu nic jsem necítil jen aroma švestky
2. kolo nějaké dvě papričky, žlutá červená 100 000 shu, kolega vedle mě vytahuje pytlík na zvracení a zajídá chlebem tak si z něj dělám srandu, co dělá ? prý chce být připraven na všechno
3. kolo habanero omáčka měřených 300 000 shu, za mě ani náhodou 300tis spíš někde kolem 100tis
4. kolo Habanero chocolate, prý 500 000 shu, a to už fakt pálilo a první vypadlíci na sebe nenechali dlouho čekat, cca 4-5 lidí nevím
5. kolo Big red mama 1 000 000 shu a to byl fakt nášlech, začala mě škrtit asi 2x mě to natáhlo, ale rozdýchal jsem to
6. kolo nějaká omajda zetko hell Edition, nevím, nikde sem nic nenašel pálivost, nevím
7. kolo naga brain chocolate 1 500 000 shu, Koukám směrem ke svému fanklubu, jestli si ze mě dělaj prdel už s takovýma mordami. První co jsem viděl, byl Oskar, ten se na mně křenil, jak kdyby právě tu papriku sněd a sdílel se mnou tu bolest nebo mi to tak aspoň přišlo hned vedle stál Omo a ten klasicky smích od ucha k uchu a mával rukou ať to do sebe už kopnu, no co, tak přece nezklamu své fanoušky, ale co vám budu povídat, už nevnímám pálivost, jediné co mi běželo hlavou bylo nádech a výdech
8. kolo nějaká majda 2 000 000, nevím po té paprice vůbec nic
9. kolo majda 2 500 000 - to tak smrdělo, že jsem k tomu ani nemohl čuchat
10. kolo rovnou žádná páračka, 9 000 000 extrakt a to byla konečná, to mi zlomilo vaz asi po 30 s polknul jsem to, chlebem vytřel zbytek na pokyny organizátorů, polkl jsem to a hned jsem věděl, že to není dobrý. Tasil jsem pytlík s tím, že jsem se snažil všechno udržet za každou cenu uvnitř, to se mi ale podařilo jen na 20s, pak jsem si lehce ublinkl a byl konec snu o titulu
Stoupl jsem si, posbíral věci, co jsem dostal, zamával na rozloučenou publiku, zpátky zamávalo asi 200 lidí nečekal jsem to vůbec a v tom už mě chytli záchranáři a táhli mě pryč Samozřejmě jsem mohl jít po svých, ale oni, že prej mě musí jistit. Vzadu to bylo něco, co jsem nečekal ani nevím, jestli o tom mám vůbec psát, ale z lékařů se stali spíš Mlékaři, bylo to jak v mléčném baru, dopil jsem půllitr a už u mě byla paní, co mi dolévala do té doby, dokud jí nedošla krabice + jsem dostal jogurty. Pak za mnou přišla doktorka a ptala se mě proč jsem skončil, že vypadám naprosto v pohodě, tak jí povídám, že jsem si blinkl a ona, že ať to ze sebe dostanu všechno, a pak tam začalo tornádo. Než skončilo kolo, v kterém jsem vypadl, přišlo za mnou 8 lidí a nebyl to hezký pohled – třesavka, naříkání, kapačky, atd víc to rozebírat nechci a ani bych neměl, na druhou stranu, co by jste čekali po takovém seznamu během 45min – 1 hod, nevím, nějak jsem čas nevnímal . Pak jsem se rozloučil s Omem a Oskarem, kteří pádili dom a my šli na pivo. Břicho jsem měl o velikosti 8 měsíce těhotenství, plné mléka a jogurtů, pokaždé, když jsem si krkl, tak jsem si dal další kolo soutěže a musel jsem se donutit to dostat ven, tak jsem šel do ústraní, exnul pivo a asi do min se dostavila tak dlouho očekávaná mléčná fontána… jé, jak mně se ulevilo, tomu byste nikdo nevěřili. No co, šel jsem na pivo a po ohnivé show jsme vyrazili na ubytování.
Kdyby někdo, kdo tam byl, věděl co jsem přeskočil nebo přesně co se jedlo, budu rád a upravím to tu, jinak vřele všem doporučuji, užil jsem si to a příští rok jedu zas, pokud bude čas
Stále čekám na výsledky
Můj den začal kolem 9.hod vstal jsem a šel si namixovat drink na žaludek ( přísady tajné ) obléct, zabalit věci, posbírat kamarády a vyrážíme směr BRNO.
Cesta až na pár objížděk dobrá něco kolem 2,5hod. Dorazil jsem do Brna a radši jsem si řekl, že bude lepší přespat něž se po soutěži v křečích drkotat domu. Ubytování můžu jen doporučit - Vitom apartments pro 4 lidi 1535 kč, luxus plně zařízená garsonka.
Proběhlo rychlé nastěhování, přebalení všeho potřebného a mohlo se vyrazit směr koupaliště Riviera.
Mezitím mi volá Oskar, kde jsem, že mě chtějí ještě vidět živého. Prošli jsme bránou, došli na pivko a za Oskarem, Omem a Zrzkem. Chvilku jsme kecali a pak jsem vyrazil registrovat se. Dorazilo celkem dost lidí a když jsem stál na konci fronty (9 lidí), tak jsem si v duchu říkal, to je jasný, jsem mimo hru a když se fronta zmenšovala, nahlížel jsem svým kolegům přes rameno, kolik je ještě místa a nakonec jsem byl blázen s číslem 46. Podepsal papíry, že je to všechno na moje triko, pár informací pro doktory – výška, váha, léky, nějaké nemoci atd. a nechal číslo na manželku, kdyby náhodou jsem dopad fakt špatně a museli mě odvézt do špitálu.
Návrat za klukama, pokec o chilli, kde co je dobrého atd. Když bylo něco před pátou, tak to na mě přišlo, nervy jak prase, stažený žaludek atd. Omo samozřejmě podržel a pořád se mi smál, jak za hodinu už budu někde v křeči trpět, a že by semnou neměnil ani za nic
Vypil jsem drink a vyrazil směr záchranářský stan, kde byl sraz a instrukce ohledně pravidel a lékař nám vysvětlil úskalí téhle zábavy.
17:45 Start nástup na stage neskutečný pocit, když 6000 lidí křičí, už to mi vehnalo slzy na krajíček (nevím, jak popsat líp ten pocit, utřel jsem slzy ) a v tu chvíli jsem se uklidnil a začal si akci užívat.
Vypadl jsem prý v 11. Kolem, ale nevím, co jsem přeskočil vůbec
1. kolo nějaká švestková omáčka prý 15 000 shu nic jsem necítil jen aroma švestky
2. kolo nějaké dvě papričky, žlutá červená 100 000 shu, kolega vedle mě vytahuje pytlík na zvracení a zajídá chlebem tak si z něj dělám srandu, co dělá ? prý chce být připraven na všechno
3. kolo habanero omáčka měřených 300 000 shu, za mě ani náhodou 300tis spíš někde kolem 100tis
4. kolo Habanero chocolate, prý 500 000 shu, a to už fakt pálilo a první vypadlíci na sebe nenechali dlouho čekat, cca 4-5 lidí nevím
5. kolo Big red mama 1 000 000 shu a to byl fakt nášlech, začala mě škrtit asi 2x mě to natáhlo, ale rozdýchal jsem to
6. kolo nějaká omajda zetko hell Edition, nevím, nikde sem nic nenašel pálivost, nevím
7. kolo naga brain chocolate 1 500 000 shu, Koukám směrem ke svému fanklubu, jestli si ze mě dělaj prdel už s takovýma mordami. První co jsem viděl, byl Oskar, ten se na mně křenil, jak kdyby právě tu papriku sněd a sdílel se mnou tu bolest nebo mi to tak aspoň přišlo hned vedle stál Omo a ten klasicky smích od ucha k uchu a mával rukou ať to do sebe už kopnu, no co, tak přece nezklamu své fanoušky, ale co vám budu povídat, už nevnímám pálivost, jediné co mi běželo hlavou bylo nádech a výdech
8. kolo nějaká majda 2 000 000, nevím po té paprice vůbec nic
9. kolo majda 2 500 000 - to tak smrdělo, že jsem k tomu ani nemohl čuchat
10. kolo rovnou žádná páračka, 9 000 000 extrakt a to byla konečná, to mi zlomilo vaz asi po 30 s polknul jsem to, chlebem vytřel zbytek na pokyny organizátorů, polkl jsem to a hned jsem věděl, že to není dobrý. Tasil jsem pytlík s tím, že jsem se snažil všechno udržet za každou cenu uvnitř, to se mi ale podařilo jen na 20s, pak jsem si lehce ublinkl a byl konec snu o titulu
Stoupl jsem si, posbíral věci, co jsem dostal, zamával na rozloučenou publiku, zpátky zamávalo asi 200 lidí nečekal jsem to vůbec a v tom už mě chytli záchranáři a táhli mě pryč Samozřejmě jsem mohl jít po svých, ale oni, že prej mě musí jistit. Vzadu to bylo něco, co jsem nečekal ani nevím, jestli o tom mám vůbec psát, ale z lékařů se stali spíš Mlékaři, bylo to jak v mléčném baru, dopil jsem půllitr a už u mě byla paní, co mi dolévala do té doby, dokud jí nedošla krabice + jsem dostal jogurty. Pak za mnou přišla doktorka a ptala se mě proč jsem skončil, že vypadám naprosto v pohodě, tak jí povídám, že jsem si blinkl a ona, že ať to ze sebe dostanu všechno, a pak tam začalo tornádo. Než skončilo kolo, v kterém jsem vypadl, přišlo za mnou 8 lidí a nebyl to hezký pohled – třesavka, naříkání, kapačky, atd víc to rozebírat nechci a ani bych neměl, na druhou stranu, co by jste čekali po takovém seznamu během 45min – 1 hod, nevím, nějak jsem čas nevnímal . Pak jsem se rozloučil s Omem a Oskarem, kteří pádili dom a my šli na pivo. Břicho jsem měl o velikosti 8 měsíce těhotenství, plné mléka a jogurtů, pokaždé, když jsem si krkl, tak jsem si dal další kolo soutěže a musel jsem se donutit to dostat ven, tak jsem šel do ústraní, exnul pivo a asi do min se dostavila tak dlouho očekávaná mléčná fontána… jé, jak mně se ulevilo, tomu byste nikdo nevěřili. No co, šel jsem na pivo a po ohnivé show jsme vyrazili na ubytování.
Kdyby někdo, kdo tam byl, věděl co jsem přeskočil nebo přesně co se jedlo, budu rád a upravím to tu, jinak vřele všem doporučuji, užil jsem si to a příští rok jedu zas, pokud bude čas
Stále čekám na výsledky