Kustovnice čínská (goji) - Laďova zahrádka
Napsal: 22 črc 2019 22:46
Zdravím společenstvo nadšenců do chilli,
po delší odmlce jdu opět přispět do tohoto fóra. Letos chilli bohužel nepěstuju, doma toho máme mraky
Chtěl bych tu především ukázat moji zahrádku kustovnic, nebo snad i rozjet nějakou diskuzi. Už je na čase, abych se svými zkušenostmi podělil, dobré informace k tomuto tématu jsou na internetu stále obtížné sehnat.
Poznatky hned na úvod:
[Druhá etapa] Ale moje neutachající touha tuto rostlinu pokořit mi nedala a po nějaké době jsem zasel semínka z usušených plodů, které jsem koupil v obchodě, na základě rad z různých internetových zdrojů a diskuzí. Tyto rostliny se zásadně lišili od těch od Starkla. Listy byly spíše podlouhlé a tmavší. Druhý rok od doby výsevu jsem měl už pouze jednu rostlinu, kterou jsem měl ve velkém květináči. I přesto jsem se po určité době téhož roku rozhodl, že ji zasadím do země. K tomuto rozhodnutí taky přispěli mravenci, kteří si z květináče neustále dělali domov. Vzpomínám si, že k podzimu toho roku se objevilo několik květů a s nimi i pár plodů. Než jsem se však na jaře stihl vzpamatovat, na následky zimi se mi tato kustovnice už k životu bohužel neprobudila a její třetí rok tedy nezapočal. V době, kdy byla rostlina ještě v květináči, tak stihla udělat i pár výhonů, které jsem od kořenů oddělil a dal jsem si je do květináčků do skleníku. Právě v to jaro, kdy mi uschla ta kustovnice, jsem si na malých kustovničkách ve skleníku všiml, že začínají růst, a tak jsem je zasadil do země, tentokrát na jiné místo, hned vedle skleníku. Ze dvou zasazených tam po jejich prvním roce zůstala pouze jedna.
[Třetí etapa] A právě tato rostlina tam roste dodnes a má tuším třetí nebo čtvrtý rok. Není jednoduché si vzpomenout, roky hrozně rychle plynou Minulý rok se tato rostlina projevila a poskytla mi naději, že přecejenom se něco urodí. Rostlina rostla jak o život, měl jsem z ní radost. Opět se ukázalo pár květů a s nimi i pár plodů. Tento rok však rostla podivným způsobem, rostl z ní samý vlk (větvičký rostoucí přímo nahoru), a tudíž jsem se rozhodl zakročit a tyto vlky zlikvidovat. Rozhodl jsem se tak proto, protože plody rostou především z vodorovně vyrůstajích větviček, a tak nemělo smysl nechávat tam vlky, aby braly všechny živiny. Co jsem však nečekal je, že se téměř zastavil růst rostliny, a do dnes, asi po 2-3 měsících se nic nezměnilo. Foto této rostliny zatím nemám, není se na co dívat. Kdyby všal byl zájem, klidně vyfotím. Rostlina roste v plném stínu od rána do večera.
[Čtvrtá etapa]
Minulý rok jsem z nadšení opět vysel semínka ze sušených plodů a předpěstoval jsem si v květináčcích celkem 36 rostlin. Údajně by kustovnice neměly být zasazeny do země hned první rok. Já je tedy přes zimu nechal ve skleníku. Vyhrabal jsem v zemi díru tak, aby květináče byly v rovině se zemí poté, co jsem je do díry vložil, a obsypal je hlínou. Během zimy jsem je obsypával sněhem, aby květináče nevyschly. Na jaře se probodily všechny. Po prvním roce mohly být vysoké asi 50 cm, některé asi i víc, některé míň. Jakmile se mi uvolnilo již předem vybrané stanoviště na zahradě, všech 36 rostlin jsem zasadil. Tuším to bylo někdy v dubnu nebo květnu.
Pár fotek z 24.6., kdy jsem byl ve fázi tvorby lepší a vyšší opory v podobě dřevěných tyček.
po delší odmlce jdu opět přispět do tohoto fóra. Letos chilli bohužel nepěstuju, doma toho máme mraky
Chtěl bych tu především ukázat moji zahrádku kustovnic, nebo snad i rozjet nějakou diskuzi. Už je na čase, abych se svými zkušenostmi podělil, dobré informace k tomuto tématu jsou na internetu stále obtížné sehnat.
Poznatky hned na úvod:
- Plody většinou rostou na vodorovně vyrůstajících větvičkách
- Kustovnice má ráda PH 7-8 (podle zdrojů z internetu)
- Kustovnici se více daří na přímém slunci
[Druhá etapa] Ale moje neutachající touha tuto rostlinu pokořit mi nedala a po nějaké době jsem zasel semínka z usušených plodů, které jsem koupil v obchodě, na základě rad z různých internetových zdrojů a diskuzí. Tyto rostliny se zásadně lišili od těch od Starkla. Listy byly spíše podlouhlé a tmavší. Druhý rok od doby výsevu jsem měl už pouze jednu rostlinu, kterou jsem měl ve velkém květináči. I přesto jsem se po určité době téhož roku rozhodl, že ji zasadím do země. K tomuto rozhodnutí taky přispěli mravenci, kteří si z květináče neustále dělali domov. Vzpomínám si, že k podzimu toho roku se objevilo několik květů a s nimi i pár plodů. Než jsem se však na jaře stihl vzpamatovat, na následky zimi se mi tato kustovnice už k životu bohužel neprobudila a její třetí rok tedy nezapočal. V době, kdy byla rostlina ještě v květináči, tak stihla udělat i pár výhonů, které jsem od kořenů oddělil a dal jsem si je do květináčků do skleníku. Právě v to jaro, kdy mi uschla ta kustovnice, jsem si na malých kustovničkách ve skleníku všiml, že začínají růst, a tak jsem je zasadil do země, tentokrát na jiné místo, hned vedle skleníku. Ze dvou zasazených tam po jejich prvním roce zůstala pouze jedna.
[Třetí etapa] A právě tato rostlina tam roste dodnes a má tuším třetí nebo čtvrtý rok. Není jednoduché si vzpomenout, roky hrozně rychle plynou Minulý rok se tato rostlina projevila a poskytla mi naději, že přecejenom se něco urodí. Rostlina rostla jak o život, měl jsem z ní radost. Opět se ukázalo pár květů a s nimi i pár plodů. Tento rok však rostla podivným způsobem, rostl z ní samý vlk (větvičký rostoucí přímo nahoru), a tudíž jsem se rozhodl zakročit a tyto vlky zlikvidovat. Rozhodl jsem se tak proto, protože plody rostou především z vodorovně vyrůstajích větviček, a tak nemělo smysl nechávat tam vlky, aby braly všechny živiny. Co jsem však nečekal je, že se téměř zastavil růst rostliny, a do dnes, asi po 2-3 měsících se nic nezměnilo. Foto této rostliny zatím nemám, není se na co dívat. Kdyby všal byl zájem, klidně vyfotím. Rostlina roste v plném stínu od rána do večera.
[Čtvrtá etapa]
Minulý rok jsem z nadšení opět vysel semínka ze sušených plodů a předpěstoval jsem si v květináčcích celkem 36 rostlin. Údajně by kustovnice neměly být zasazeny do země hned první rok. Já je tedy přes zimu nechal ve skleníku. Vyhrabal jsem v zemi díru tak, aby květináče byly v rovině se zemí poté, co jsem je do díry vložil, a obsypal je hlínou. Během zimy jsem je obsypával sněhem, aby květináče nevyschly. Na jaře se probodily všechny. Po prvním roce mohly být vysoké asi 50 cm, některé asi i víc, některé míň. Jakmile se mi uvolnilo již předem vybrané stanoviště na zahradě, všech 36 rostlin jsem zasadil. Tuším to bylo někdy v dubnu nebo květnu.
Pár fotek z 24.6., kdy jsem byl ve fázi tvorby lepší a vyšší opory v podobě dřevěných tyček.
Spoiler!