Chilli fórum

Jsou odpůrci obého. Dokážeme ale argumentačně vysvětlit svůj postoj ? V čem je hydroponie efektivnější ? V čem je pěstování v zemině lepší ? Má na to vliv substrát a anebo živiny v něm obsažené ? Výluh ze zeminy přidaný do roztoku v hydroponii je něco špatného ? Kde je pravda a kde fikce a předsudky. Pojďme to společně rozebrat. Vyjádřete se.

Já o tom stále přemýšlím více a více, že bych to vyzkoušel na přístí season. Pravděpodobně nějaký DRIP Wilma homemade system. Osvětlení LED pásky modrá červena v poměru 1:2. Jen stále nějak nevím jak velké květináče? nejsou za potřebí tak velké jako na hlínu?

Každopádně z5 k anketě. Myslím, že dřív nebo později bude zemina nepoužitelná či zastavěná pí*ovinama jako solární panely atd.. Takže 4 jasná volba .

Je třeba zdůraznit, že pod slovem hydroponie se schovává mnoho metod které mají jedno společné. Rostliny se nepěstují v zemině. Zemina, jako opora pro kořenový systém se nahrazuje jiným substrátem a nebo se úplně vynechává. Jsou rostliny kterým v hydroponii bez substrátu pěstování svědčí, jsou však rostliny které potřebují nějakou oporu. Obecně, čím vyšší rostlina tím méně je vhodné ji pěstovat v hydroponii bez substrátu.
Substráty a typy hydroponií jsou zde na foru vysvětleny. Některé hydroponie jsou jen jiná forma pěstování v zemině s automatickým zaléváním. Zemina v květináči se během roku stejně vyžije a je třeba ji dohnojovat. Hydroponické systémy mají od začátku substrát bez živin i když i toto přestává být pravdou. Viz například kokosové vlákno od firmy Plagron která ho již prodává napuštěné živinami.
Takto vypadá jeden z největších evropských skleníků v Řecku https://www.youtube.com/watch?v=_9Cg0yj ... 16&list=WL" onclick="window.open(this.href);return false; podobné jsou ve Španělsku, v Turecku a největší se staví v Anglii.
Hydroponie má výhodu, že není třeba používat tak velké květináče pro dosažení výsledků.

Viz moje TSBT v litrovém květináči s keramzitem. To je ten vlevo.

a taková obluda z toho vyrostla plná plodů

Někdo může říct, že plody z hydroponických systémů nechutnají tak dobře jako kytka z květináče ze sluníčka. To platí za předpokladu, že se porovnávají dvě stejné podmínky, tj. kytky v květináči a hlíně a vedle stojící hydroponický systém se stejnou kytkou. Nedá se srovnávat kytka na terase v hlíně a kytka za trojitým oknem do kterého slunce svítí 3 hodiny denně. a už vůbec se nedá srovnávat kytka ať již v hlíně a nebo v hydroponii ve sklepě pod umělým světlem a kytka z balkonu, byť na tento svítí slunce 4 hodiny denně.
Hydroponie je jen o řízeném přísunu živin. Chyby všech co se pokouší o hydroponni je v tom, že chtějí v hydrponickém systému použít hnojiva co jsou určena pro hlínu. Ty jsou totiž vytvořeny tak aby reagovala se zeminou a společnou chemickou reakcí z hlíny uvolňovali živiny. Ve vodě pak reagují úplně jinak.
Jistě, asi se to nestane, aby se třeba jablka a nebo hrušky pěstovali v hydroponii, ale v dnešním genovém inženýrství se můžeme za pár let divit.

Rád bych nějaký názor který rozebere v čem je hydroponie špatná. Já na to zatím nepřišel. někdo řekne, počáteční náklady. Jistě. Postavit takový skleník jako je na tom videu stojí hromady peněz. Ale zase ta produktivita ! Ta to rychle vrátí když na stejné ploše na poli by toho bylo x-krát méně.
A přidám výběr videí na jednoduchý výběr "hydroponie papriky" https://www.youtube.com/results?search_ ... ics+pepper" onclick="window.open(this.href);return false;

Kolega rikal ze styl hydroponickeho pestovani muze mit vliv na chut. Da se to nekde dohledat pripadne dokazat?
Rikal ze rajcata co sem vozej ze Spanelska jsou hnusny a bez chuti protoze jsou ze skleniku a nikdy nevidela "hlinu" a slunce.

Je na tom neco pravdy a nebo je to blbost a je to spis diky prehnojeni nebo dalsim aspektum?

Kolega má v něčem pravdu. Viz to video. Obdobný skleník je ve Španělsku. Hlínu určitě neviděly ta rajčata, ale slunce ? Nevím jaký skleník z jakého materiálu si můžeš dovolit ty, ale ale řekněme že ty máš konstrukci z železa a oni z titanu. Tak js to s těmi "skly" co tam mají oni. Jistě není to pod přímým sluncem. Taky neprodukují rajčata pro 4 člennou rodinu. Odpověděl by jsi si sám kdyby jsi se podíval na globus. Kde je Španělsko a kde jsem my ? V jakém obchodě to kupuje ? Doprava kamionem, když se nic nestane na cestě trvá tak 2-3 dny. Pak přičti den, dva na přeložení a distribuci do obchodu a pár hodin až den než to tvůj kolega vloží do košíku. A pak čas než se do toho zakousne. Aby neměl doma z rajčete pyré je třeba s předstihem sklízet ty rajčata ve Španělsku. Udělejmež takový skleník u nás a rajčata budou voňavá, masitá a zralá. Budou mít úplně jinou chuť protože stráví o 4 dny víc na rostlině. Nicméně, nemám osobní zkušenost, ale prý citron utržený zralý ze stromu se nedá s tím co známe vůbec srovnávat. A taky banány rovnou z plantáže na tržnici jsou úplně jiné chuti než to co koupíš v obchodě. a přesto to všichni jíme. I ten tvůj kolega.
Přehnojení u hydroponie je jedna ze základních chyb začínajícího hydropěstitele. V hydroponii se používají takové technické pomůcky jakými je teploměr, EC metr a pH metr a O2 metr. Ve velkých systémech je to skoro nutnost ale po odladění celého systému jen dávají přehled o stavu a není třeba je nijak kontrolovat. Já používal pH metr, EC metr a teploměr v NFT na začátku a pak jsem to odložil. Jak se zavede rytmus tak to funguje samo.

Jasny tak oni to sklizeji zelene a dozrava to na plynu, mozna dalsi duvod proc jsou bez chuti. Je fakt ze kdyz je sklidis sam az kdyz budou krasne zrale a nebude to prehnojene, ze by to mohlo byt fajn

Pokud vím tak v plynu dozrávají banány protože se sklízejí de fakto zelené. Ten plyn, nevím jaký, v nich vyvolá chemickou reakci který vyprodukuje cukry. Kdyby to neudělali tak by banán nebyl sladký. Rajčata co se sem vozí jsou po celou cestu a v době meziskladování v chladném prostředí aby se u nich zastavilo dozrání jinak by to ze Španělska sem dovezli ve formě pyré.
Nicméně. Mám dva příklady. Kolegyně manželky má velkou zahradu. V zimě a na jaře si kupuje zeleninu a ovoce v obchodě a nadává na její kvalitu. V létě pak nadává na to kolik toho má, kolik má slimáků, mšic a všelijaké havěti. Nosí pak manželce do práce plné přepravky rajčat, okurek a paprik. Ty papriky od ní jsou chuťově nic moc, prostě obyčejné zelené papriky. Vhodné tak akorát na lečo. Pevná slupka a tenká dužina. Rajčata od ní jsou chuťově dobrá ale vydrží tak akorát jeden den. Druhý den se začnou kazit a hnít. Chuťově prostě přezrálé. Okurky má de fakto bez chuti. U mnoha hořké celé. Vevnitř díra vedoucí skrz celou okurku.
Kolega v práci je jiný. Žije v díře kde mají jednotřídku a ani nejsou na mapě. Snaží se mít velkou rodinu a žít "v souladu s přírodou". V zimě prostě zeleninu nemají, jedí jen to co mají zavařeno. Nikdy by nekoupil rajče z obchodu. Měl jsem od něj vajíčka ráno vytažená slepici ze zadku, okurku ráno utrženou, rajče i papriku. Opět. Paprika obyčejná, kdyby aspoň masitá kapie. Fakt jen do leča a nebo jako čalamáda. Rajče chuťově dobré ale na druhý den už rozbeblané pyré. Okurky to samé. Díra uprostřed a hořké. Okurky salátovky.
A stejný případ. 3/4 roku pojídají zavařeniny a pak toho mají tolik že tráví každý volný čas nakládáním. A to namluvím kolik času stráví tím okolo než to sklidí.

Ten plyn je ethylen nebo dusík ... používá se jak na banány, tak i na rajčata pro dozrávání.