Nedá mi to nepoznamenat určitou věc. Ono je to o tom žbrblání, což bylo hlavně takový neškodný hecování, štengrování, popichování , provokování či jak se tomu třeba krajově říká. Proč o tom píšu, a hlavně proč jsem tomu dal přívlastek bezpečné. Lobo tu zmínil vyhrocené okamžiky, tak ty vznikaly a myslím, že to bylo nejenom alkoholem , ale i tím že popichování probíhalo docela hustě a málo platný, neznáme se zas tak dobře jako s někým, s kým 10 let pracuju nebo 20 let chodím na pivo.
Hladina krve v alkoholu toto samozřejmě násobí či umocňuje. Taky jsme přece jen každý jiný. z jiného prostředí, povolání a co nás spojuje je záliba v chilli.
Závěrem viděno střízlivýma očima, tak ani jedna třenice mezi námi chillenci nebyla o papričkách, sazenkách, hnojkách či substrátu.
Ostatně neviděl bych to tak ,,vyhroceně" ono když se sejde parta žíznivých chlapů u soudku a grilu, stávají se různý věci. A úplným závěrem......jako bývalého kuchaře mě jen tak něco nerozhází, ale ty líčka v podání Barona
(a to myslím přípravu, minutu po minutě) za to by se nemusela stydět žádná z televizních kuchařských megahvězd na food fesťákách kdekoliv.
Howg a chilli zdar