Zdroje světla - který vybrat?

[Kendy]

To tornádo má účinnost cca 67lumenů na watt (2150/32). Běžné 250w výbojky mají účinnost mezi 60-90 lumeny na watt. Najdeš mezi nimi i takové, které mají horší účinnost, než to tornádo. Rozdíl je vcelku malý. Tvrzení že částky za energie budou "někde jinde" je drobet přehnané.

Lepší účinnost mají až hodně výkonné výbojky. Tak 600-1 000 wattů. Ty jsou ale zase skoro všechny na 400V, což je trošku nepraktické. Ale dostanou se řekněme na 120-150 lumenů na watt. To znamená, že spotřeba klesne jenom na cca polovinu. Což je pořád ještě hodně. Navíc s těmito bude imho další problém, že tak obrovský výkon se ti bude blbě rozprostírat na hodně kytek. Bude se snižovat efektivita kvůli nikoliv optimálnímu rozmístění. Takže polovinu příkonu neušetříš.

[pan_klobouk]

Velky problem u tornad vidim v tom ,ze u usporne lampy strasne klesa svitivost se vzdalenosti. Takze u maly rostlin to nevadi tam jedes na plochu a mas par pater. U vetsich rostlin potrebujes osviti vetsi plochu a i hloubku.

[Kendy]

Silně se mi nezdá, že by u nějakého zdroje klesala svítivost jinak, než u jiného. IMHO je to vždycky stejně. Klesá se čtvercem vzdálenosti. U LEdky, výbojky, úsporky, nebo obyčejné svíčky.

Ještě bych rád dodal, že nechce nikomu nic vymlouvat. Slunce, ledky, výbojky. Každý jak uzná za vhodné. Původně jsem jenom reagoval na tvrzení, že dražší je investice do světel, než do elektřiny. Zhruba řečeno.

Ono je to pořád 3240 hodin provozu na jedno zařízení ročně (9 měsíců*30 dní*12 hodin). Tedy i ta 1 000 wattová výbojka s cenou 2 500 - 3 500 korun (zhruba) propálí 3 240 kWh. Což je zhruba 13 000 korun. Poměr mezi pořizovací cenou a spálenou elektřinou je skoro stejný, jako u toho Tornáda (propálíš za sezónu 3-4x více, než je pořizovací cena). Ale samozřejmě u té výbojky dostaneš větší světelný výkon (stačí ti pro více kytek).

[MartinS]

Je to tak, u kazdeho zdroje je potreba jina vzdalenost. Lumeny jsou jedna vec, a svetelny tok a ucinnost druha.
U Ledky musis hledat tzv sweet spot, tj rozmezi ve kterem je nejvyssi ucinnost. Nestaci aby se rostliny nespalily vedrem, ale musis davat bacha aby se nespalily extremnim svetlem. Tj spalit Ledkou muzes i kdyz je kolem kytky relativne studeny vzduch.
Vesinou u vykonejsich LEDek je to klidne i 30-40cm od vrcholku. Vyrobce by to mel nekde mit ve specifikacich.
S tim ze blize palis kytky svetlem, nikoliv teplem a dale zase dramaticky klesa ucinnost. Nicmene pomaleji nez u zarivek.

U zarivek, CFL a celkove trubic, plati ze co nejblize to jde, protoze se vzdalenosti, dramaticky klesa ucinnost. Nekdy neni problem mit cfl treba i jen 3-5cm od kytky, kdyz to uchladis.

U vybojek resis hlavne odtah tepla jinam. Treba u 150W to neni tak hrozne a s dobrym airflow neni problem mit svetlo 20cm od vrcholku.
Pomoci napriklad cool tube muzes i blize.

S vetsim vykonem stoupa samozrejme teplo a minimalni vzdalenost abys rostliny neupekl/vysusil/spalil....takze u 250W uz je to treba kolem 30cm.
Vse zalezi na odtahu tepla.

Zdroje svetla muzes i kombinovat, ale je lepsi si o tom neco nastudovat. Aby to potom clovek nemel jak loutkove divadlo a nemusel kazdy den neco nekam posouvat

[Kendy]

Ale ty vyvracíš něco, co nikdo neřekl. Že má každý zdroj jiné tepelné vyzařování a podle toho musí být nějak daleko od kytky je přece zjevné. Zhruba to stejné je, i když to přepálíš s luxy. V tom není rozpor.

Mě se nezdálo tvrzení, že "u usporne lampy strasne klesa svitivost se vzdalenosti". To je blbost. Svítivost klesá u každého zdroje stejně. Nebo dobře.. Přesněji se změnou prostorového úhlu se zmenšuje svítivost. Ale to má vztah ke vzdálenosti.

[chris]

@MartinS: z praxe máš určitě pravdu, ale to tvé "protoze se vzdalenosti, dramaticky klesa ucinnost" je právě ten kvadratický pokles/nárůst světelného toku (přesněji řečeno elmag všech vlnových délek) se vzdáleností, který uvádí Kendy.

btw, pří uvahách o intenzitě světla je dobré vzít potaz i "optiku" toho osvětlovacího prvku a tělesa, tj. do jakého prostorovéhu úhlu je světlo vyzařováno. Třeba 1 m od 100W žárovky a 1 m od 100 W laseru ve směru paprsku budou "poněkud" jiné energeticé hustoty na jednotku osvětlené plochy.
Ono né nadarmo se u plně profi pěstitelských světel uvádí příkon ve watech a světelný (PAR) výkon ve fotonovém toku za sekundu při standardní montážní výšce.
Např. takto: 240 led, 10,5-630 W, 3+1 spektrální kanály, oboje plně počitačově řiditelné, montážní výška 2 m, 862 až 1011 µmol/s plné spektrum, při 25°C, osvětlovaná plocha 2x2m.
Bohužel takovéto světlo stojí tak okolo 2000 USD, o dph a typickém přepočtu 1 usd = 1 eur ani nemluvě.

[Kendy]

V tom máš jistě pravdu. Ale tohle počítat se asi moc lidem nechce. A naprostá většina z nich to ani nedokáže. Včetně mě. Beru to hodně zhruba.

Lumeny na luxy přepočítávám taky bez ohledu na úhel. Vezmu lumeny, přepočtu na plochu s tím, že to bude co nejblíž (velký úhel), bude tam nějaká odrazná plocha vzadu za zdrojem, co to bude trošku dorovnávat, pokud je to větší plocha, tak že to mám rozdělit na víc zdrojů a počítám s tím, že tam mám dost velkou odchylku směrem nahoru. Je to hodně zjednodušené a spíš tedy odhad, než výpočet, ale na druhou stranu nestavíme tady hubbleův teleskop

[chris]

jj, mám to podobně. A to až tak že to buď nechám zcela na sluníčku skrz okno, nebo vyměknu a pro těch pár kytek použitu první co mi padle pod ruku a bude se mi zdát trouchu přiměřené (tj. nesežere mne to zaživa a nebude to úplná bludička).

Když jsem si svícení pro kytky před pár týdny načítal abych tušil která bije, tak pro mne zcela klíčová byla informace o tom, jak velký je rozdíl mezi "správným" světlem pro pigmenty v labu a mezi skutečnou rostlinou.
Řečeno jednouduše: laboratorní frekvence nejsou sice blábol, ale taky je pravda to, že skutečný list rostliny umí využít cca 40-70% světla i z té "zbytečné" zelené oblasti, podle toho o jakou rostlinu se jedná.

Tím se mi scvrklo uvažování na pouhé 2 možnosti: bud se vykašlu na blízké UV (a budu mít víc práce s otužováním) a budu přisvěcovat obyčejným led fotosvětlem s nastavitelnou barevnou teplotou který už leta mám, nebo koupím nějakou levnou klasiku tady dříve zmíněnou (narva atp) která má i UV složku abych si ušetřil práci při otužování a smířím se s tím že to trochu žere a je to trochu bludička.

Pokud ale někdo uvažuje o tom že bude svítit 1000 W atp, tak bude uvažovat dost jinak, třeba volba zdali světlo má mít nucené vzduchové chlazení s napojením do ventilačního kanálu a vytápění prostor nebo jestli bude preferovat modely světel s vodním chlazením a získá tak zadarmo předehřev vody. atd. atd. A velkopěstitel taky asi bude řešit cenu za kWh, proč platit nějaký 4,x Kč když výrobně jsou to desetihaléře, nákupně (když zrovna na baltu zafouká) někdy i nula, vyjímečně je okamžitá cena i záporná
Protože bez takových úvah je to ekonomická sebevražda. Tedy, pokud se jedná o chilli.